Týn a Karlův most
Kostel P. Marie před Týnem
Neboli Týnský chrám, jehož útlé věže ční nad okolní zástavbou, je dominantou Staroměstského náměstí a zároveň jednou z nejpůsobivějších gotických staveb historického jádra Prahy. Stavba chrámu byla započata v polovině 14. století na místě původního raně gotického kostela. Do 80. let 14. století byly postaveny boční lodi, zdivo hlavní lodi a plastikami zdobený severní portál (do Týnské ulice). Teprve o století později, za vlády Jiřího z Poděbrad, byl zhotoven krov a vybudován západní štít (směřující do náměstí), se sochou krále a zlatým kalichem, symbolem Husitů. Po porážce protestantů na Bílé hoře v roce 1620 byl kalich nahrazen sochou Madony a zlata bylo využito na zhotovení svatozáře. Po požáru v roce 1679 byla gotickou klenbu hlavní lodi nahradila raně barokní, ostatní části kostela se zachovaly v původní podobě. Interiér chrámu je většinou barokní. Výjimku tvoří pouze severní portál s charakteristickými rysy prací Parléřovy hutě a gotická kazatelna z 15. století. V pravé části kněžiště stojí mramorová náhrobní deska známého dánského astronoma Tycho Brahe.
Týnská škola
Před kostelem P. Marie před Týnem stojí budova bývalé Týnské školy, původně gotický dům, jehož čelní průčelí bylo v polovině 16. století přestavěno ve stylu benátské renesance. Z podloubí domu vede úzký průchod přímo ke vchodu do chrámu.
Za Týnským chrámem
Ve spleti uliček za Týnským chrámem (Štupartská, Týnská, Jakubská) stojí Týn, neboli Ungelt, původně obestavěný knížecí dvůr s několika domy, který sloužil již od 11. století jako středisko mezinárodního obchodu a celnice. Pro potřeby cizích kupců zde byl založen původní kostel P. Marie, který však byl nahrazen současným Týnským chrámem. Kostel sv. Jakuba v Malé Štupartské, založený Janem Lucemburským při klášteře minoritů v první polovině 14. století, patří k největším gotickým kostelům v Praze. I přes pozdější barokní úpravy si zachoval charakter konventního chrámu z období vrcholné gotiky. Dnes je oblíbeným místem konání koncertů varhanní hudby.
Karlův most
Karlův most s gotickými věžemi na obou stranách a vroubený převážně barokními sochami patří k bezesporu k nejkrásnějším pražským památkám. Most dal vybudovat Karel IV. na místě původního mostu Juditina, který byl stržen povodní. Ze starého mostu se zachovala jen věž, která byla začleněna do nynější Malostranské mostecké věže. Stavba mostu byla zahájena v roce 1357 pod vedením Petra Parléře a dokončena na počátku 15. století. Tehdy se most nazýval jednoduše Kamenný a teprve od roku 1870 Karlův. Na Malé Straně se na most vchází z Mostecké ulice Malostranskou mosteckou věží. Její nižší část, románská hranolová věž, byla původně součástí městského opevnění z 1. poloviny 12. století a bránila vstup z Juditina Mostu. Do dnešní renesanční podoby byla upravena na konci 16. století. Vyšší Malostranská mostecká věž byla postavena až po roce 1464 v pozdně gotickém slohu. Na protějším břehu ústí most Staroměstskou mosteckou věží na Křižovnické náměstí. Věž je dílem Petra Parléře a patří k nejkrásnějším gotickým stavbám tohoto druhu v Evropě. Východní průčelí je zdobeno erby zemí, které v době výstavby mostu patřily k Českému království. Ve druhém patře reliéfu je socha sv. Víta, patrona mostu, po jeho pravici socha Karla IV., po levici socha Václava IV., nad nimi pak štít se svatováclavskou orlicí a sochy sv. Vojtěcha a Zikmunda. Výzdoby Východního průčelí i síťová klenba v průjezdu brány vznikla pod přímým vedením Petra Parléře. Západní průčelí bylo poničeno během války proti Švédům.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT