ČESKÁ POEZIE MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI
- doba ovlivněná 1. Světovou válkou (1914 – 1918)
- 1917 – říjnová revoluce v Rusku (7. listopadu)
- 28. října 1918 vznik ČSR
- do roku 1920 boj o charakter republiky (vznik poetismu)
- polovina 20. let – obdiv revolučních nálad (vzniká poetismus)
- 1929 hospodářská krize, stávky a demonstrace
- 30. léta surrealistická skupina
- 2. polovina 30. let – varování proti fašismu
- 1938 Mnichovská dohoda
- 15. 3. 1939 vznik protektorátu Čechy a Morava
Proletářská poezie – reakce na revoluční události v Evropě i u nás. Hlavní hrdinou je dělník (proletář), který bojuje za spravedlivý svět a to především revolucemi a svou prací vytváří trvalé hodnoty.
POEZIE
Jiří Wolker (1900 – 1924)
- vyrůstal v Prostějově. V Praze studoval práva, současně navštěvoval přednášky na filozofické fakultě. Účastnil se činností v Literární skupině a v Devětsilu, obě sdružení později opouští pro jejich odklon od proletářského umění. S Konstantinem Bieblem odjel do Jugoslávie, propuká u něho tuberkulóza, léčí se v Tatranské poliance, nemoc se zhoršuje. V roce 1923 si ho matka převáží domů a v lednu 1924 umírá. Plně si uvědomoval co se děje, vše se odráží v básních, ve kterých se loučí.
Dílo:
1. „Těžká hodina“ – básnická sbírka, je výrazem proletářské poezie, od osobně laděných veršů směřuje k širší, obecně platné výpovědi o světě, využívá formy balady, monumentalizace, vážný podtón (smutek, bolest, bojové odhodlání).
2. „O snu“ – balada, Jan se procházel městem a pozoruje rozdíly. Rozdělení světa na bohaté a chudé.
3. „O nenarozeném dítěti“ – balada, bída, která zabrání narození dítěte.
4. „O očích topičových“ – balada, dělník který celý život pracoval v továrně přichází o zrak, ale práce po něm zůstává a on umírá.
5. „Těžká hodina“ – chtěl napsat knihu balad, tyto balady a poslední básně z doby nemoci jsou zařazeny do pozůstalosti. Autor se staví do pozice dítěte, jehož očima hledí na svět po první světové válce. Hrozí se jejího násilí, zbytečné krutosti a zloby. Wolker se vrací do prostředí svého bezstarostného mládí, klidných zákoutí a pokojné přírody. Z celé sbírky vyznívá tón radosti a lásky mladého člověka.
6. „Z nemocnice“ – balada z doby nemoci, muž má představu když by na jeho postel svítilo slunce, tak by se uzdravil. Chce aby nemocný pod oknem zemřel, uškrtí ho. Chtěl jsem žiti kamaráde proto jsem tě uškrtil. 2 dny slunce nesvítilo, 3 den ano.
7. „O námořníku“ – balada z doby nemoci. O lásce (věrnosti) a nevěře. Námořník se oženil z lásky a musí odjet na moře. Ona chce aby odjel, on říká aby na něho myslela a byla věrná. On přijíždí do Marseye. Ona na něho čeká. Děvče se mu připomíná. Říká jí, že miluje jen svou ženu. Každá mu byla dobrá. Ta dívka, která na něho čekala se utopila. On se vrací a žena mu byla nevěrná. Psa zabil. Mikuláš je na lodi, je u majáku. Strážce majáku zemřel. Mikuláš nastupuje místo něho.
Jindřich Hořejší (1886 – 1941)
- narodil se v pražské proletářské rodině. Roku 1905 odešel bez finančního zajištění do Paříže. Za války se ocitl na ruské frontě. Pracoval jako úředník a redaktor.
Dílo:
1. „Hudba na náměstí“, „Korálový náhrdelník“, „Den a noc“ – sbírky
Josef Hora (1891 – 1945)
- pracoval jako redaktor v Právu lidu, narodil se v Dobříně u Roudnice. Vystudoval právnickou fakultu, byl členem komunistické strany, ale roku 1929 se s ní rozešel. Redigoval časopisy Plán, České slovo a Postavy a dílo. Překládal z ruštiny.
Dílo:
1. „Pracující den“, „Srdce a vřava světa“, „Bouřlivé jaro“ – sbírky
Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
- narodil se na pražském Žižkově v dělnickém prostředím jeho otec byl vyučený zámečník. Nedostudoval gymnázium, věnoval se žurnalistice. Pracoval v „Rudém právu“, v brněnské „Rovnosti“, redaktor satirického časopisu „Sršatec“ a obrázkového týdeníku „Reflektor“, který převzal od S. K. Neumanna. Byl spoluzakladatelem Devětsilu. V roce 1949 zanechal novinářské činnosti. Překládal Bolka, Apollinaira atd. Od roku 1950 se věnoval zejména literární činnosti. Měl těžkou chorobu pohybového ústrojí. Byl předsedou Svazu československých spisovatelů. V roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.
Dílo:
I. Proletářská poezie
1. „Město v slzách“ – básnická prvotina vzbudila u čtenářů pozornost upřímností a zachycením atmosféry doby (tuto sbírku věnoval S. K. Neumannovi), vyznačuje se záměrnou jednoduchostí, křiklavou nadsázkou a naivismem.
2. „Samá láska“ – sbírka ovlivněná smutkem nad dosavadním světem plným zášti a nenávisti, ilustruje přechod od proletářské k poetistické poezii, spisovatel se opájí novodobou civilizací, dychtí po poznání všech krás světa, vzývá svou „lyru elektrickou a železnou píseň chce kamennému mostu pět“.
Konstantin Biebl (1898 – 1951)
- narodil se v Lounech. Za války sloužil na Balkáně, pak studoval medicínu. Navštívil Alžír, Tunis, Sumatru a Jávu. Přátelil se s Wolkrem. Byl členem Devětsilu a Brněnské literární skupiny.
Dílo:
1. „Věrný hlas“ – sbírka věnovaná Wolkrově památce.
2. „Zlom“, „Zloděj z Bagdádu“ – sbírky
Stanislav Kostka Neumann (1875 – 1947)
- narodil se v rodině pražského advokáta. Po přerušení středoškolských studií se plně věnuje literatuře. Pracuje na Almanachu secese, zakládá anarchistický časopis Nový kult, spolupracuje s Lidovými novinami, připravuje Almanach pro rok 1914. 1. sv. válku tráví na frontě. Po válce vstupuje do České strany socialistické a v roce 1921 do KSČ, v roce 1929 vystupuje proti novému vedení v KSČ v čele s Klementem Gottwaldem. Prošel složitým uměleckým vývojem od anarchismu, dekadence a symbolismu přes civilismus a kritický realismus až k proletářské poezii.
Dílo:
1. „Rudé zpěvy“ – sbírka
2. „Nové zpěvy“ – civilizační poezie
3. „Láska“ – intimní poezie
POETISMUS
Ryze český básnický směr, program mladé generace, která chce žít naplno proti odříkání a zdrženlivosti se chtějí přenést do krásného světa bez rozporů. Poezie plná obraznosti, humoru, hravosti, převažující exotické a cirkusové náměty, proti logice staví fantazii. Svými básněmi chtěli vyvolávat cit.
Vítězslav Nezval (1900 – 1958)
- narodil se v učitelské rodině v Biskoupkách u Třebíče. Po maturitě na gymnáziu krátce studoval práva v Brně a následně v Praze filozofickou fakultu. Převážnou část života působil jako spisovatel z povolání. Experimentuje ve všech literárních formách.
Dílo:
1. „Most“ – sbírka, básnický debut, smyslová poezie využívající cit pro barvy a tvary.
2. „Pantomima“ – sbírka složená. Má 3 části:
a) „Abeceda“
b) „Podivuhodný kouzelník“ – vyjadřuje zde své chápání, kouzelník je lyr. hrdina, který hledá štěstí a rovnováhu. Člověk může být osvobozen revolucí a ta je chápána jako dobrodružství, radost a štěstí.
c) „Papoušek na motocyklu“ – pestrost peří papouška připomíná bohatost lidského myšlení. Je to próza.
3. „Exotická láska“, „Milenci z kiosku“, „Rodina harlekýnů“ – sbírky
4. „Básně noci“ – sbírka, obsahuje skladby:
a) „Edison“ – má 5 částí. Začíná líčením básníkových toulek po pražských mostech a okouzlením světly noční Prahy. Nachází v novinách Edisonův životopis. Píše o mládí vynálezce a jeho tvůrčím úsilím, vyjadřuje obdiv k moderní technice. Závěr je optimistický, největším štěstím je touha přetvářet a objevovat přírodu. Pocit radosti.
b) „Akrobat“ – má 3 části. Akrobat je zázračný spasitel a vykupitel, který má schopnost uzdravovat nemocné a dávat štěstí nešťastným. Kráčí po pomyslném laně ve světě, ale zřítí se. Jeho úkol je nesplnitelný, nešťastných lidí na světě je příliš mnoho. 2 část básně se jmenuje vyznání. Má autobiografický charakter. Autor se vyznává ze svého dosavadního života, vzpomíná na dětství, mládí, válku. Hledá smysl života. Uvědomuje si, že život je krásný a především život svobodný.
Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
Dílo:
Poetismus - odraz jeho cest do Francie a SSSR
1. „Na vlnách T.S.F. (později jako „Svatební cesta“) – sbírka obsahuje básně – obrazy které působí nejen slovem, ale i vizuálně, střídají se různé typy písma, charakteristickými znaky jsou volné asociace a radostná hravost.
2. „Slavík zpívá špatně“, „Poštovní holub“ – sbírky plné neproblematického vidění světa, krásy života, poetizace všedních věcí, ale i neklidu, hledání jistot či smutku, užívá v nich hravou lyrickou obraznost a překvapivé metafory.
Konstantin Biebl (1898 – 1951)
Dílo:
1. „S lodí, jež dováží čaj a kávu“ – sbírka
2. „Nový Ikaros“ – skladba, má 4 zpěvy, obrazy z tropů, zážitky z dětství, milostné vzpomínky, smutek tíha života, básník – mýtický mořeplavec Ikaros, vznáší se v prostoru času.
SURREALISMUS
André Breton (1896 – 1966)
- francouzský básník, studoval medicínu a zabýval se neuropsychiatrií. Byl ovlivněn symbolismem, S. Freudem a H. Bergsonem.
Dílo:
1. „Magnetická pole“ – próza formulovaná společně s P. Soupaultem s použitím metody automatického záznamu.
2. „Bláznivá láska“ – sbírka.
Jaroslav Seifert (1901 – 1986)
Dílo:
I. Období 30. let
1. „Jablko z klína“, „Ruce Venušiny“, „Jaro sbohem“ – sbírky naplněné subjektivní lyrikou, stesk nad uplývajícím časem a kouzlo vzpomínky, zmizela exotika a mnohomluvnost a vystřídaly je střídmé, pravidelné verše, poezie je intimní, má ráz zpovědi, je založena na opakování a melodičnosti.
2. „Zhasněte světla“ – aktuální poezie, sbírky reagují na tragické dění kolem mnichovské dohody.
3. „Osm dní“ – cyklus elegií k úmrtí T. G. Masaryka.
II. Doba okupace
1. „Světlem odění“ – verše se obracely ke zdroji naděje a trvalým jistotám pro každodenní lidskou existenci, k Praze.
2. „Kamenný most“ – alegorická protiokupační poezie
3. „Vějíř Boženy Němcové“ – sbírka napsaná ke 120. výročí spisovatelčina narození, vycházel z jejího intimního života, hledal v ní především ženu, ale i symbol českého jazyka a domova.
Vítězslav Nezval (1900 – 1958)
Dílo:
1. „Žena v množném čísle“, „Absolutní hrobař“ – sbírky ovlivněné surrealismem „automatické texty“, vychází ze světa dětských zážitků, ze snových a halucinačních stavů.
2. „Praha s prsty deště“ – sbírka, prolínání minulosti a přítomnosti.
3. „52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida“ – sbírky sociálně a revolučně vyhrocených básní, inspirace villonskou baladou.
4. „Matka naděje“, „Pět minut za městem“ – sbírky odrážejí obrovskou míru vlastenectví, která pramení z vyhrocené politické situace (1938 – 1940).
5. „Manon Lescaut“ – divadelní hra je oslavou českého jazyka (jako předloha sloužil román francouzského spisovatele 18. stol. A. Prévosta). Tragický příběh mladé dívky Manon (16) a rytíře, kteří se milují, ale nemají peníze. Manon svého rytíře nesmírně miluje, ale miluje také šperky. Proto se seznámí se starším mužem, který jí dává dárky, ale nakonec ji obviní z krádeže a prostituce. Manon je odsouzena a má odejít na ostrov, ale onemocní a umírá v náruči svého milého.
František Halas (1901 – 1949)
- narodil se v Brně v dělnické rodině, dětství prožil v bídě, vyučil se knihkupcem. S Jiřím Mahenem a Bedřichem Václavkem redigoval časopisy vydávané brněnským Devětsilem.
Dílo:
1. „Sépie“, „Kohout plaší smrt“ – sbírky, motivy zániku, smrti, samoty, úzkosti a zmaru.
2. „Tvář“, „Hořec“ – sbírky, melodičtější výraz, úsilí zbavit se pocitu hrůzy.
3. „Doznání“ – báseň, útěk do vlastního nitra a samoty
4. „Staré ženy“ – báseň, snaha postihnout bolestnost stárnutí.
5. „Dokořán“ – sbírka představuje přelom v Halasově tvorbě, verše inspirované pobytem československých interbrigadistů ve Španělsku (1936), Halas si uvědomuje nutnost zaměřit poezii proti bezpráví a násilí.
6. „Torzo naděje“ – reaguje na události roku 1938, sbírka
7. „Praze“ – báseň, výzva k boji s fašismem.
8. „Mobilizace“ – báseň, reakce na mnichovskou zradu
9. „Zpěv úzkosti“ – báseň
10. „Naše paní Božena Němcová“ – vyzdvihuje lásku k mateřštině, vzdává hold české patronce, je symbolem vlastenectví, osobní statečnosti, hrdosti a síly.
11. „V řadě“ – sbírka, po válce, oslavuje bojovníky z pražského povstání.
12. „A co?“ – úzkostné, skeptické verše, zadrhávané, sbírka, po válce, vydána posmrtně, oslava budoucnosti naší země a národa.
Vladimír Holan (1905 – 1980)
- narodil se v Praze, překládal z francouzštiny, němčiny, polštiny, úředník v penzijním ústavu.
Dílo:
1. „Triumf smrti“, „Vanutí“, „Oblouk“, „Kameni, přicházíš“ – sbírky, v dílech první etapy své tvorby tíhne Holan k veršům plným zámlk, ostrých hran, vyhledává nezvyklá slova i slovní spojení, tvoří řadu jazykových novotvarů (např. kráčivec, loučenec, obsvětí, nicočára).
2. „Havraním brkem“ – sbírka, ve které reaguje na ohrožení národní existence, tvoří ji skladby „Září 1938“, „Odpověď Francii“, „Zpěv tříkrálový“ a „Sen“, směřuje k epičnosti.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát