Procházka v dešti
PROCHÁZKA V DEŠTI
Je pozdní odpoledne a obloha je plná velkých mraků,které přímo křičí do temné krajiny,že přijde déšť.Zanedlouho začne pomalu kapat,nejprve jsou to příjemné kapky které osvěžují znavené tělo.Déšť se pomalu a řídce snáší po kapkách které se s plesknutím odrážejí od oblečení a od Země.Všechno vypadá jinak,tráva,stromy,květiny jsou obtěžkány velkými kapkami vody přes které proudí další a další krůpěje vody.
Déšť ale najednou zhoustne,vítr se rychle zvedne a chůze se stává daleko těžší než předtím.Tělo křehne pod promočeným oblečením,od paty až k hlavě stoupá nepříjemný chlad,naplňuje konečky prstů,prochází obličejem který je bičován prudkým větrem.Nevinný deštík se proměnil v krutý lijavec kterému pomáhá nemilosrdný vítr jež pronikne každou skulinkou a nikdo se mu neuchrání.Po cestě se tvoří kaluže které se pořád zvětšují a dělají problémy už tak namáhavému putování.
Naše cesta na nás ale nepřichystala jen nepříjemné věci.Začínají se objevovat domy a pod převisy jejich střech se na chvilku dostane odpočinku od neúnavného deště.Konečně se na obzoru rýsuje střecha našeho domu,kde má skončit pouť,v mysli se objevuje vzpomínka na krb a na teplo šířící se po místnosti.Okamžik přestane existovat chlad,déšť a znavené nohy,nový závan větru tělo rychle přesvědčí o tom,že to byl jen sen.Procházím kolem plotu a kráčím po naší zahradě když najednou déšť zklidňuje svoje tempo,vítr ustává a v dálce se roztrhnou mraky.Paprsek teplého slunce naplní chladnou tvář a krásné teplo prostoupí každým koutem těla.Vzduch se naplní příjemnou vůní a vcházím do domu s dobrým pocitem v srdci,že všechno zlé,má v sobě něco dobrého.
Martin Stiborský.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát