Život ve městě a na vesnici (úvaha)
Život ve městě a na vesnici – úvaha
V minulosti většina obyvatel žila a pracovala na venkově. Na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, kdy se začal rozvíjet průmysl a propukla první průmyslová revoluce, nastala velká urbanizace. Spousta venkovanů si totiž přála lepší pracovní i životní podmínky, které mohla najít spíše ve městě. Nyní je ve městech soustředěno již padesát procent veškerého obyvatelstva celého světa.
Položme si ale otázku. Co je lepší- život ve městě nebo na venkově? Vzhledem k dnešní ekonomické situaci se spíše uplatníte ve městě. Je zde více pracovních příležitostí. Vždyť jen kolik úředníků je zaměstnáno v městských službách. Spoustu zaměstnanců potřebují školy, nemocnice, obchody, knihovny, restaurace, hotely... Pokud člověk nechce celý život zůstat v zemědělství, které je podle mne velmi namáhavé, hledá uplatnění raději mimo venkov. Když se ale již rozhodnu přestěhovat se do města, kde budu bydlet? Problémem hlavně větších měst je nedostatek bytů. A když se už nějaké slušné bydlo najde, kde vezmu peníze na jeho koupi a následné placení dost vysokého nájemného? Zvláště mladí a lidé s nižšími platy se často zabývají touto otázkou.
Proč ale většina Pražanů a obyvatel větších měst má svou víkendovou chatu? Myslím si, že shon a chvat městského života je velmi stresující. Zvláště v centru se nevyhneme každodennímu hluku, zmatku, velkému provozu, tím i výfukovým plynům a dalším faktorům, které na lidský organismus působí velmi negativně. Proč je čím dál tím více astmatiků? Proč musí televizní rosničky upozorňovat na vysoké znečištění vzduchu a inverze, při kterých máme omezit pobyt na ulici? Asi toto jsou nejčastější důvody, proč se přes víkend na venkově objevuje čím dál tím víc měšťanů. Využívají tu zřejmě dýchatelného vzduchu, většího klidu a celkové pohody. Najdou zde nezničenou přírodu, houby, ryby, zpívající ptáky, které by ve svém bydlišti jen marně hledali.
Nechci tím ale říct, že život na venkově je tedy výhodnější. Jak jsem již zmínila, na vesnici lidé moc pracovních příležitostí nenajdou. Je zde jistě možnost dojíždění, ale při dnešních cenách benzínu a služeb dopravních podniků za cestovné zaplatíme měsíčně tolik peněz, že se ani nestačíme divit. A komu by se chtělo stále čekat na vlak, který má většinou zpoždění, nebo byl minulý rok dokonce zrušen. Život je zde jistě klidnější, ale jen do té chvíle než se objeví ryze česká vlastnost- pomlouvání. To vnímají spíše venkované, jelikož se téměř každý zná s každým a „drbání“ je zde zvláště mezi staršími ženami velmi oblíbeno. Když jsem byla na prázdninách u babičky, dozvěděla jsem se v obchodě tolik věcí, většinou velmi nadsazených, že mi až šla hlava kolem. Myslím si, že zde lidé ale drží více pospolu. Jsou ochotnější si v mnoha věcech pomoci a nejsou jeden k druhému tak cizí, jak to bývá třeba na sídlištích, kde soused sotva pozdraví souseda.
Těžko tedy říct, zda je lepší život ve městě nebo na vesnici. Obě prostředí mají své výhody i nevýhody. Je tedy na každém z nás, pro který styl života se rozhodneme.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT