BAROKNÍ KULTURA, LITERATURA DOBY POBĚLOHORSKÉ

Česká literatura v době pobělohorské
Po roce 1620 nastává složitá situace (1627-28 - nucený odchod zejména vzdělaných lidí nekatolíků). Klesá kul-turní potenciál pro český národy, přicházejí cizí vlivy e zahraničí, ve městech poněmčování a vědecké a odborné práce se píší v jiných jazycích než v češtině - němčina, latina. Česky tištěná tvorba je omezena na lidové čtení a náboženství propagující literaturu. Do pol. 17. st. zaniká česky psaná literatura. Vestfálský mír - omezuje vznik literatury, těžiště české tvorby se přesouvá na vesnici - lidová slovesnost. 50. léta se stávají hranicí ve vývoji české literatury.
Do 50. let - zachovává se tradice české literatury v zahraničí - J. A. Komenský, Jiří Vranovský. Slovensko - tvor- ba splývá s prostředím - Pavel Stránský, P. Skála ze Zhoře.
Po 50. letech - tradice s předbělohorskou tvorbou přetržena, těžiště české lidové tvorby se přesouvá do lidového prostředí - tvorba lidová, pololidová

Lidová a pololidová tvorba
17. - 18. st. - potlačování české tvorby, těžiště tvorby přechází do lidové slovesnosti a pololidové tvorby.
Pololidová tvorba - přechodný styl mezi oficiální českou a lidovou tvorbou. Píše se v ní o lidu nebo o národu, ale lidové prostředí bývá zobrazeno relativně pravdivé, lidový hrdina bývá často kritizován (zesměšňován). Autoři nejsou ani bohatí ani nejchudší - jsou ze středu. K pololidové tvorbě patří zábavné čtení - velice oblíbené (autoři byli amatéři).
Interludia - skladby vznikají v 17. st., drobné hříčky (frašky), jež vznikaly z dílen měšťanstva a kritizovali sedláka + jejich ženy (např. František Kocmánek).
Ústní lidová slovesnost - písně, epika, lyrika, drama, próza - vznikají na venkově i ve městě, tyto skladby se udr-žovali dlouho v podvědomí. Obsahuje milostné písně, o životě, o smrti, téma sociální, lidé si stěžují na robotu.
- Ve městech - byla dávána přednost pololidové tvorbě, ale jsou dochovány z lidové slovesnosti také pověsti k památným domům.
Městská lidová slovesnost se nedá měřit s lidovou slovesností na venkově, protože se nerozšířila do takového širokého podvědomí.
Pohádky - realisticky zachyceny vztahy mezi lidmi. Podporuje to postava Hloupého Honzy - sebevědomí. Čert - komická úlohy, symbolizuj pány. Má dobrý konec - optimistický.
Pověsti - reálný základ (proroctví, události min., ...) - pověst O Žižkovi, O Brunclíkovi, O Daliborovi, O Kosino-vi, O Blanických rytířích
Lyrika - písňová tvorba, přísloví, pranostiky, hádanky, dětská říkadla, anekdoty
Lidové drama - pol. 18. st., pololidové, nový dramatický druh - lidová hra se zpěvy - vznikla v souvislosti s operami, které provozovala šlechta na venkovských divadlech - účinkovali kantoři a nevolníci. Na působení lidových her působila jezuitská dramata a tradice duchovních her.
Loutkové divadlo - pol. 17. st., nejstarší repertoár - O Faustovi, Donu Juanovi. Později pro loutkové divadlo zpracována a hrána česká dramata. Hlavním představitelem je Matěj Kopecký - loutkař, jeho dílem přechází lout-kové divadlo do obrození.

Tvorba písmáků
- na rozhraní mezi lidovou ústní slovesností a písemnictvím. Písmáci žili ve městech, zobrazovali život drobných měšťanů, řemeslníků. V době temna slábla tvorba vycházející ze šlechtických a měšťanských vrstev, ale slovesná kultura lidu na venkově a ve městech žila - nabývala na šíři a kvalitě.
Satira na čtyři stavy - rozsáhlá, veršovaná, útočí na duchovní, šlechtu, vzdělance a řemeslníky.
Verše o pernikářství - 20 kapitol, každá kapitola končí tovaryšskou hymnou a prozaickým závěrem.
Jiří Volný - skládal nenáročné zábavné písně
Václav Hanka - vydal jejich soubor - Veselé písně
František Jan Novák - napsal cenné paměti
Tomáš Kuzník - kantor, snažil se zobrazit skutečný život soudobého člověka.

Literatura českého baroka
Rozhodující vliv na literární tvorbu měl Jezuitský řád. Pracoval na podpoře snad o nové konsolidování předrefor-mačních vztahů. Literatura se snažila navazovat na domácí katolickou tradici přerušenou husitstvím. Východisko se hledalo v době Karla IV. Protilidovost zaměření jezuitské literatury se projevovalo ve zdůrazňování pověr a mystiky. Kazatelství a duchovní básnictví - cíl: udržet nekatolické kancionály, oblast zábavné a mravoučné litera-tury - legenda - líčení nadpřirozena, hlavní postavou se stává světec. Jezuitské drama - získalo publikům, užívalo honosné scénické výpravy, o zpracování lásky z české historie 2. pol. 17. st. - jezuité vyvinuli literární činnost - usilovali o založení nové literární tradice v proreformním duchu. Snahy o vytvoření oficiální literatury se potkali s nepřekonatelnými překážkami. Oblast básnictví - duchovní lyrika a epika v duchu barokní literatury.
Bedřich Briedel - pěstoval filosofickou lyriku, epik, překladatel, prozaik.
Co bůh? Co člověk? - báseň
Život sv. Ivana - veršovaná epika
Felix Kadlinský - uváděl do literatury idealismus
Zdoroslavíček - vytiskl ji F. M. Pelcl na prahu národního obrození, působila na obrozenecké spisovatele
Bohuslav Balbín (1621 - 1688), studoval minulost, byl vášnivým vlastencem, vášnivě bránil českou řeč. Psal díla výlučně latinsky (v českém jazyce by pro svou poměrnou náročnost těžko nalezla čtenářstvo).
Dissertatio opologetica pro lingua slovanica, praecipue Bohemica - Rozprava na obranu jazyka slovanské-ho, zvláště českého - nemohla vyjít tiskem, byla známá v kroužku pokrokových vzdělanců.

Počátkem 18. st. je literatura na nejnižším bodě sestupného vývoje, doba od 20. let do poč. obrození se nazývá doba temna. Vyvrcholil feudální útisk a protireformace. Jezuité opouštěli od pokusů o vytvoření odbornější litera-tury v českém jazyce, zaměřovali se na propagační spisky určené lidovým masám. Ztrácelo se povědomí potřeby kultivovaného literárního jazyka a stupňoval se úpadek spisovné češtiny - přispívala censura - omezení svobodné tvořivosti, ničení nekatolických knih, klesaly nároky publika na literární projev, zakázané knihy se pálili => bedlivé uschování a tajné čtení.

Antonín Koniáš - dovedl vystihnou lidový vkus, formu slovesného projevu i jako hudební skladatel
Klíč kacířské bludy k rozeznání otvírající - posloužil jako bibliografická pomůcka předbělohorské literatury
Postila
Zpěvník
Adam Michna z Otradovic - varhaník, jeho písně měli značný ohlas mezi lidem
Česká mariánská muzika - sbírka, radostná i žalostná, oficiální proud literární odporu u lidu, u části vzdělanců spjatých s kulturními tradicemi měšťanstva.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=1621