Literatura v současném světě má takovou úlohu a podobu, kterou ji vtiskuje její tvořitel – dnešní člověk, který si jí utváří, tak, aby odpovídala zrychlenému tempu jeho života, jeho zákmům, jeho konzumnímu způsobu života. A konzumnímu způsobu života odpovídá také velká hojnost informací, která je nám dávána v tisku útržkovitě ve velkých dávkách ve formě zpráv, článků o zdraví, o historii nebo technickém pokroku, turistickými, kulinářskými či psychologickými radami. Je to jakési neustálé vzdělávání člověka „v kostce“.
Mnoho novin a zejména časopisů se vzhledem k největším výdělkům snaží svým obsahem nalákat co největší masu lidí tak, že zaútočí na průměrný vkus spotřebitelů. To, co každého člověka odjakživa zajímalo, byly drby a fámy. Proto se nemůžeme divit velké popularitě a úspěšnosti bulvárních časopisů.
Mohlo by se zdát, že televize svojí rychlostí v podávání nových informací může přispívat k menší popularitě čtení novin. Noviny stejně jako televize mají za úkol nás informovat o nejaktuálnějších zprávách, přesto nemohou být tak rychlé v podávání informací jako televize, která nám během pár minut oznámí, že na druhé polokouli došlo k teroristickému útoku nebo živelné pohromě. Přesto však televize neodrazuje lidi od četby denního tisku. Je to nejen tím, že je nám schopný poskytnout mnoho ucelenějších informací než televize, taktéž každé noviny mají svoje specializované rubriky a neméně k tomu přispívá i spojení s každodenním domácím obřadem snídaně či cestou do práce. Dnešnímu dennímu tisku můžeme být vděční za to, že máme také možnost utvořit si na rozličné věci vlastní názor, postavit se na tu či onu stranu a zveřejnit svůj postoj třeba peticí. Člověk se tak svojí informovaností stává spoluodpovědným za konání na tomto světě na rozdíl třeba od starověkého egyptského otroka, který se dozvěděl, že se někde něco stalo, třeba až po deseti letech. Jak jsem již uvedl, pravděpodobně ubylo čtenářů i týdeníků s aktuálními zprávami, které televizní zpravodajství prostě předběhlo, ale přibilo nám mnoho časopisů specializovaných, které rozšiřují vědomosti čtenáře v určité oblasti jako například rybářství, vyšívání, cestování, vaření, sport, zdraví, automobily nebo jsou zaměřeny přímo pro určitou věkovou kategorii. Tyto časopisy jsou jakousi náhražkou za rozsáhlejší publikace. Mohou se koupit u každého stánku, svoji váhou nejsou nikterak zatěžující, čtenář se dozví nejaktuálnější informace a rozšíří rozsah svých znalostí v oblasti svého zájmu a je taktéž cenově dostupný. Bohužel jsou také prošpikovány prázdnými reklamami, které nám slibují zázraky jako v Disneylandu. To se nám u knížek zatím nestává, avšak jsou cenově náročnější než tyto specializované časopisy. A právě v této době je cena mnohdy měřítkem toho, proč se lidé rozmýšlí, zda si danou knihu koupit či ne. Stojí-li jim za to, a má li pro ně nejen cenovou hodnotu, koupí si ji a při dobrém zacházení jim její obsah může sloužit po celý život.
Knížky si stále kupujeme, jsou nám vždy po ruce, můžeme si je vzít s sebou na chalupu a v teplých bačkorách u krbu si spokojeně při čtení snít svého hrdinu, kterého by nám televize naservírovala s celé jeho kráse a nám by nezbylo než koukat. Psaná literatura nám nejen v próze ale i poezii dává šanci ponořit se do svého světa fantazie vyložit si daný text po svém. Tím, že se člověk naučí psát, sám dostává možnost literárně se vyjádřit. A je na každém, čím lidstvu do jeho nemalé knihovny přispěje.
Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3700