Vyrojili jsme se na jedné horské chatičce. Netušili jsme do čeho jdeme, co nás čeka a co nám bude celý následující týden tak výrazně chybět. Nebyly to majestátné hory, běloucky sníh ani skvělé sjezdovky, které se nám tak nezapomenutelně vryly do paměti, ale záchod. Tento zážitek do jisté míry ovlivnil můj pohled na svět a já jsem se rozhodla s vámi o něj podělit.

Náš úžasný suchý záchod jsme hned po příjezdu pojmenovali výstižně trauma v rohu a snažili se mu co nejdéle vyhýbat. Můj oblíbený výrok: "Zítra je taky den," díky němuž jsem se již několikrát úspěšně vyhnula všemožným obtížím, se v dané situaci ukázal jako nepoužitelný. Musela jsem tedy vzít za vděk alespoň tímto: "Co tě nezabije, to tě posílí."

Technický pokrok v dnešní době postupuje velmi rychle. Televize, hi-fi věž, mikrovlnná trouba, či počítač s internetem nejsou v našem 21. století ničím neobvyklým, a tak je suchý záchod, na který jsme my narazili, takřka raritou. Měli jsme tedy přímo výjimečnou možnost zapřemýšlet nad tím, co je
luxus a co nutnost, co přepych a co potřeba. Naštěstí ale nic není ve skutečnosti tak strašné, jak se zdá. Zjistili jsme, že jsou na světě horší věci než naše "kadibudka" a že se všechno musí brát z té lepší stránky, trebaže se zdá, že suchý záchod je výjimka.

Přestože splachovací záchod není všechno, musím ale dodat na závěr dodat, že s ním je všechno jiné.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3922