1. Literatura oficiální – autoři této literatury se ztotožnili se vpádem vojsk Varšavské smlouvy. (L. Fuks, O. Pavel, V. Körner, V. Páral, B. Hrabal atd.).

2. Literatura samizdatová – zde vycházela díla, která později vyšla třeba v exilu, nebo po určitých úpravách i oficiálně. Zrod samizdatu je spojen se jménem Ludvíka Vaculíka, který se koncem roku 1972 se svými přáteli rozhodl, že texty odmítnuté v oficiálních nakladatelstvích budou přepisovat na stroji a vázat v knihařstvích, popřípadě svépomocí. Strojopisně vycházely také časopisy např. Vokno, Kritický sborník, Revolver revue, Prostor, Spektrum, Zebra, Váhy.

Samizdatové edice:
a) Petlice – roku 1972 založena Ludvíkem Vaculíkem, vycházela zde díla Ivana Klímy, Ludvíka Vaculíka, Jaroslava Seiferta, Evy Kantůrkové, Jana Patočky, Václava Havla, Václava Černého, Zdeňka Rotrekla a mnoha dalších.

b) Expedice – svou činnost zahájila edice v polovině 70. let a založili ji manželé Havlovi. Orientovala se na esejistiku, politologii a filozofii.

c) Kvart

d) Česká expedice – roku 1978 ji založil básník a publicista Jaromír Hořec. Byla vydávána poezie, historické a literární studie atd.

e) Krameriova expedice

f) Pražská imaginace – edice založená v polovině 80. let Václavem Kadlecem, který veškerá svá úsilí soustředil na vydávání děl Bohumila Hrabala.

3. Literatura exilová – literatura vycházející za hranicemi. Časopisy Svědectví, Obrys, Listy, Proměny.

Exilová nakladatelství:
a) Sixty – Eight Publishers – založeno v Torontu koncem roku 1971 manželi Zdenou Salivarovou a Josefem Škvoreckým.

b) Rozmluvy – vzniklo v Londýně roku 1982, založil ho Alexander Tomský. Rozmluvy byly prvním exilovým nakladatelstvím, které po roce 1989 začalo působit v Praze (1990).

c) Index – vznikl roku 1971 v Kolíně nad Rýnem. Vyšlo přes 170 titulů, velkou část produkce tvořila politologicky orientovaná literatura.

d) Konfrontace – založeno roku 1973 v Curychu P. Paškem. Ediční program byl zaměřen především na literaturu faktu nebo na původní domácí humoristickou prózu.

e) Poezie mimo domov – založeno v Mnichově v polovině 70. Let. Danielem Strožem.

f) Arkýř – založeno v Mnichově Karlem Jadrným roku 1980, produkce soustředěna na esejistiku. Vyšlo 16 titulů.

Poezie – oficiální

Jiří Žáček (1945 - ….)

- básník, jeho básně ovlivnily především mladší generaci.

Dílo:
1. „Ráno moudřejší večera“, „Napjatá struna“, „Anonymní múza“, „Okurková sezóna“, „Ptákoviny“ – sbírky

Lenka Chytilová

- básnířka

Dílo:
1. „Dopisy“, „Třetí planeta“, „Průsvitný Sisyfos“ – sbírky

Markéta Procházková

- autorka lehké dívčí lyrické poezie

Dílo:
1. „Sny bez přestání“, „Vítání světa“, „Na prahu lásky“


Poezie samizdatová a exilová

Ivan Wernisk

- básník a překladatel

Dílo:
1. „Zimohrádek“, „Druhý břeh“, „Loutky“ – sbírky, vyšli v Praze.

2. „Zasuté zahrady“ – sbírka, vyšla v Londýně.

Ivan Diviš (1924 – 2000)

- básník, velmi těžce nesl život v emigraci. Po vyloučení z vysokoškolských studií pracoval jako dělník, v šedesátých letech působil jako nakladatelský redaktor. Jeho poezie začala vycházet až po 2. sv. válce. Od roku 1969 v exilu v Mnichově, kde působil v rozhlasové stanici Svobodná Evropa.

Dílo:
1. „První hudba bratřím“ – prvotina, po jejímž vydání se autor na dlouhá léta odmlčel, její poetika navazuje na skupinu Ohnice.

2. „Uzlové písmo“, „Rozpleť si vlasy“ – sbírky

3. „Sursum“ – básnická sbírka, v níž básník směřuje ke spiritualitě

4. „Teorie spolehlivosti“ – deníkové záznamy, úvahy, aforismy, které psal po několik desítek let a v nichž hraje výraznou roli téma smrti, vydal v roce 1994. Vyšla v Mnichově.

5. „Noc vypouští krkavce“ – sbírka, vyšla v Torontu.

6. „Braník na sněhu“ – sbírka, vyšla v Mnichově.

7. „Odchod z Čech“ – básnická sbírka, zoufalé až agresivní vyslovení pocitů exulanta, jeho nenávistný vztah k normalizovaným Čechám, které ovšem miluje, chápe exil jako mezní situaci, člověk může hledat cestu jen směrem k věčným hodnotám, především k Bohu.

Petr Kolář

- řídil literární měsíčník Sešity, pracoval jako noční hlídač.

Dílo:
1. „Čára na dlani“, „Zahrady naboso“, „Mrtvá sezóna“ – reflexivní lyriky, sbírky které vyšly v Praze.

2. „Obyvatelná těla“, „Skanzeny“, „Pěší věc“, „Těžítka“ – sbírky, které vyšli v edici Petlice.

Jaroslav Seifert (1901 – 1986)

- narodil se na pražském Žižkově v dělnickém prostředím jeho otec byl vyučený zámečník. Nedostudoval gymnázium, věnoval se žurnalistice. Pracoval v „Rudém právu“, v brněnské „Rovnosti“, redaktor satirického časopisu „Sršatec“ a obrázkového týdeníku „Reflektor“, který převzal od S. K. Neumanna. Byl spoluzakladatelem Devětsilu. V roce 1949 zanechal novinářské činnosti. Překládal Bolka, Apollinaira atd. Od roku 1950 se věnoval zejména literární činnosti. Měl těžkou chorobu pohybového ústrojí. Byl předsedou Svazu československých spisovatelů. V roce 1984 obdržel Nobelovu cenu za literaturu.

Dílo:
1. „Deštník z Piccadilly“

2. „Morový sloup“ – sbírka byla napsána v letech 1968 – 1970, vyšla až v roce 1981 v samizdatu Petlice, je to smutná, až trpká poezie reagující především na události z roku 1968. Z básní: Morový sloup, Kanálská zahrada, Poutní místo, Kolotoč s bílou labutí, A sbohem ….

3. „Všecky krásy světa“ – vzpomínková kniha, evokuje jak pocit radosti tak bolest z krušných životních okamžiků a pomíjivosti, po mnoha samizdatových opisech vyšla v exilovém vydání a v roce 1982 v cenzurovaném oficiálním vydání.



Oldřich Mikulášek (1910 – 1985)

- básník, v 70. letech nemohl vydávat svou tvorbu, vycházela samizdatem v Petlici a odtud se dostávala do světa. Oficiálně směl svá díla vydávat až od roku 1981.

Dílo:
1. „Agogh“ – sbírka, která je vyvrcholením jeho tvorby, je plná dramatického napětí. Vznikla na přelomu 60. A 70. Let, naši čtenáři ji znali pouze ze samizdatu (1980 vyšla v zahraničí, 1989 u nás), opět se zde objevují protiklady, erotika, umírání, barvy červená a bílá, ale i poznámky k vlastní osobě, kritika současné civilizace.

Jan Skácel (1922 – 1989)

- pocházel z učitelské rodiny. Během války byl totálně nasazen v Rakousku, odklízel trosky, pohřbíval válečné oběti, pracoval v továrně. Od roku 1948 pracoval jako redaktor kulturní rubriky brněnského komunistického deníku „Rovnost“. Od roku 1953 pracoval jako redaktor literárně-dramatické redakce Československého rozhlasu v Brně. V letech 1963 – 1968 působil jako šéfredaktor měsíčníku „Host do domu“. V roce 1970 byl vyloučen z KSČ a posléze mu bylo zakázáno publikovat. V 50. A 60. Letech publikoval, pak „byl odmlčen“ a mohl publikovat až od roku 1981. Mezitím jeho sbírky vycházely v samizdatu a cizině.

Dílo:
1. „Chyba broskví“ – sbírka, vydána v Torontu

2. „Oříšky pro černého papouška“ - sbírka

Karel Šiktanc (1928 - ….)

- básník, absolvent pedagogické fakulty v Praze. Pracoval v nakladatelství Mladá fronta a v rozhlase. V prvních sbírkách je ovlivněn komunistickou ideologií. V době normalizace nesměl publikovat.

Dílo:
1. „Český orloj“ – dvanáctidílná symbolická básnická sbírka (soubor „kalendářových“ básní na měsíce od ledna do prosince), usazení do přírodního, historického i mytického času, dialog mezi otcem a synem, autobiografické rysy.

2. „Písničkáři“ – protestní písně (obžaloba a výsměch brutální totalitní moci omezující člověka).

Karel Kryl (1944 – 1994)

- velmi rychle se proslavil písněmi vyjadřujícími protest, zoufalství vyvolané událostmi roku 1968. U nás se jeho texty tajně opisovaly a tajně poslouchaly, staly se symbolem odporu proti sovětské okupaci. Vycházejí 1969 na desce „Bratříčku, zavírej vrátka“.

Dílo:
1. „Hraje a zpívá Karel Kryl“, „Knížka Karla Kryla“, „Slovíčka“ – knihy.

Jaroslav Hutka (1947 - ….)

- často vystupoval s Karlem Krylem v rozhlasovém pořadu Mikrofórum. Psal písně, básně, balady i fejetony.

Dílo:
1. „Dvorky“ – sbírka, vyšla v Torontu

2. „Klíč pluhu“ – verše

3. „Požár v bazaru“ – sbírka fejetonů


Skupina undergroundu

Počátky undergroundu spadají až do konce 40. Let, kdy vznikla edice Půlnoc (E. Bondy, I. Vodseďálek, B. Hrabal a V. Boudník). Teprve v normalizačních 70. Letech, kdy došlo k potlačování rockových skupin se undergroundová tvorba rozšířila. Umělci se snažili udržet nezávislost na oficiální kultuře a politice.

Egon Bondy

- básník, prozaik, filozof, vlastním jménem Zbyněk Fišer.

Dílo:
1. „Totální realismus“, „Trapná poezie“, „Velká kniha“ – sbírky

Andrej Stankovič

Dílo:
1. „Osvobozený Babylon“, „Kecybely“ – sbírky

Ivan Martin Jirous

- byl opakovaně vězněn (8 let)

Dílo:
1. „Magor“ – ironická, sarkastická, ale i expansivní poezie.

2. „Magorův ranní zpěv“ – sbírka

3. „Magorovi labutí písně“ – texty vznikly ve věznici, sbírka

Jáchym Topol

- básník, prozaik, redaktor Revolver Revue.

Dílo:
1. „Náhodnejch 23“, „V úterý bude válka“

2. „Miluju tě k zbláznění“ – lyrická montáž prostředků a pocitů

3. „Sestra“ – román, drsně naturalistický i poetický text, téma lásky a podnikání.

Próza – intelektuální

Milan Kundera (1929 - ….)

- básník, prozaik, dramatik, esejista a překladatel. Studoval na Filozofické fakultě UK, studium musel po několika semestrech přerušit, dále studoval hudební skladbu a v roce 1952 ukončil Filmovou fakultu AMU, kde zůstal jako asistent, později docent. Roku 1970 ztratil zaměstnání a od roku 1975 působil jako hostující asistent na francouzské univerzitě v Rennes. V roce 1979 byl zbaven čs. státního občanství. Nyní žije ve Francii a píše pouze francouzsky.

Dílo:
1. „Poslední máj“, „Člověk, zahrada širá“ – nepříliš úspěšné básnické sbírky.

2. „Majitelé klíčů“ – drama, pojaté filozoficky, odehrává se během jediné hodiny za stanného práva za okupace. Hl. hrdina Jiří Nečas zabije kolaborantského domovníka, který se dozvěděl o pomoci, kterou poskytl Jiří člence ilegální skupiny. Hrdina je postaven před těžké rozhodnutí. Nemůže totiž už zachránit před smrtí rodinu své ženy a sebe zároveň. Nakonec si vybere 2 možnost a volí další ilegální boj.

3. „Ptákovina“ – černá komedie o zrůdnosti hloupé moci.

4. „Směšné lásky“ – soubor povídek, které jsou na jedné straně anekdotickými příběhy milostných vztahů, na druhé straně zobrazují jedince, který se snaží vymanit z běžného života, jeho pokus o vlastní cestu ho ale posléze samotného zaráží, protože běh událostí zamíří jiným směrem, než si jedinec představoval. Později doplněno o Druhý a Třetí sešit směšných lásek.

5. „Žert“ – román deziluze, je též příběhem člověka, který ve snaze vymanit se běžné šedi naráží na nemohoucnost zastavit dění, které vyvolal, jehož průběh si ovšem představoval jinak.

6. „Život je jinde“ – román, dokončený ještě doma, ale vydaný až v Torontu roku 1979, pokus uplatnit se v kolektivu vede básníka Jaromila k bezohlednému udavačství, které se mu posléze stává osudným.

7. „Valčík na rozloučenou“ – román, nejméně politicky je sice výpovědi o situaci doma před rokem 1968, ta však stojí v pozadí a aktéři vědomi si toho, že nemohou ovlivňovat chod dějin, zasahují nevybíravým způsobem do svých osudů.

8. „Kniha smíchu a zapomnění“ – román komponovaný ze sedmi zdánlivě samostatných příběhů, hlavní postava Tamina, která utekla do Francie a cítí se velmi opuštěna, pociťuje nakonec i na rajském ostrově, ostrově dětských her, kam ji odvádí anděl, „strašlivou tíhu lehkosti“, i zde naráží na jakýsi systém, který řídí vše ostatní.

9. „Nesnesitelná lehkost bytí“ – román, zachycuje rok 1968 v Československu, problémy emigrace, ale také normalizace u nás, příběh je zaměřen na osud dvou dvojic, které ovlivněny dobou, něčím co je nad nimi a něčím co je v nich, nenaleznou skutečnou cestu k sobě navzájem, skládá se z několika vyprávěcích linií, navzájem proplétaných a obměňovaných motivů.

10. „Nesmrtelnost“ – román, odehrává se v současné Francii a ve Švýcarsku, vystupují v něm i postavy z dějin literatury – Goethe, Bettina von Arnim a Hemingway, zesiluje se složka filozofické esejističnosti, iluze se proti předchozím románům ještě stupňuje.

Arnošt Lustig (1926 - ….)

- učil se krejčím, roku 1942 byl z rasových důvodů poslán do Terezína, prošel několika koncentračními tábory, uprchl z transportu smrti. Od roku 1946 studoval na Vysoké škole politických a sociálních věd. Byl vyslán do Izraele jako zpravodaj. Poté pracoval jako reportér a režisér v Čs. rozhlase v Praze, dále pak byl reportérem Mladého světa.

Dílo:
1. „Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou“ – novela, jejíž inspiraci byla skutečná událost z roku 1943, kdy nacisté zatkli v Itálii několik bohatých Židů, slíbili jim, že pokud vydají svůj majetek, budou propuštěni, všichni jsou však v Osvětimi zavražděni, vzepření hlavní hrdinky je postaveno do kontrastu k pasivitě ostatních vězňů.

2. „Dita Saxová“, „Nemilovaná“

3. „Hořká vůně mandlí“ – soubor povídek

4. „Král promluvil, neřekl nic“ – novela

5. Podílel se na natočení filmu podle svých povídek „Transport z ráje“ (podle povídky „Noc a naděje“) a „Démanty noci“ (podle stejnojmenné povídky). Hrdinové jsou obyčejní lidé, postavení před tragickou životní zkoušku v koncentračním táboře.

Pavel Kohout (1928 - ….)

- dramatik, prozaik, publicista, básník, autor literatury pro děti, scénárista, překladatel a filmový režisér, autor písní. Po studiích pracoval v Československém rozhlase, 1949 – 1950 působil jako kulturní atašé v Moskvě, byl redaktorem Československé televize, spolupracoval s řadou divadel – „Divadlo na Vinohradech, Realistické divadlo apod. V souvislosti s Chartou 77 byl úřady šikanován, roku 1978 mu byl povolen roční pobyt v zahraničí a v roce 1979 mu bylo zabráněno vrátit se do Československa a byl zbaven státního občanství.

Dílo:
1. „Čas lásky a boje“, „Verše a píseň“ – poezie z 50. let, povrchní optimismus.

2. „Taková láska“ – divadelní hra, příběh je zpracován formou rozkladu děje a konfrontace dílčích subjektivních pohledů na sebevražedný akt hlavní hrdinky.

3. „Z deníku kontrarevolucionáře“ – próza zachycující osobní zážitky z období Pražského jara.

4. „Katyně“ – román, na osudu krásné Lízinky, která prochází školením ve Středním učilišti popravních věd, chce autor popsat společenské zlo, jež produkuje nekontrolovatelná totalitní moc, jedná se mu o situaci, v níž individuum selhává pod nátlakem dějinných událostí.

5. „Kde je zakopán pes“ – autobiografický román, ve kterém Kohout popisuje vlastní boj, ale též obecně boj jedince proti totalitnímu bezpečnostnímu aparátu.

6. „Konec velkých prázdnin“ – román o emigraci na západě, velké prázdniny tu znamenají dobu, než si člověk zvykne na nové prostředí.

7. „Ubohý vrah“, „Ruleta“ – hry podle Andrejevových povídek.

8. „Amerika“ – hra podle France Kafky

9. „Atest“, „Marast“ – havlovsky laděné aktovky

Ludvík Vaculík (1926 - ….)

- novinář, spisovatel. Původně dělník v Baťových závodech ve Zlíně, studoval při zaměstnání odbornou obuvnickou školu, obchodní akademii pro zahraniční obchod a Vysokou školu politickou a sociální. Byl redaktorem Literárních novin. Od roku 1969 byl v Československu zakázaným autorem. Jeho další knihy se u nás šířily pouze ve strojopisných opisech, tiskem vycházely česky i v překladech v zahraničí. Je zakladatelem samizdatové edice Petlice a podílí se na činnosti Charty 77.

Díla:
1. „Sekyra“ – román, životní příběh Vaculíkova otce, přesvědčeného komunisty, který přichází o své ideály.

2. „Morčata“ – v samizdatu a exilu, kritika současnosti.

3. „Český snář“ – román psaný formou deníkových zápisků, otevřeně popisujících různé situace. Edice Petlice.

4. „Jak se dělá chlapec“ – reaguje na Smolnou knihu Lenky Procházkové – motiv nevěry a žárlivosti.

Generační psychologický román

Josef Škvorecký (1924 - ….)

- prozaik, básník, literární kritik, překladatel. Vystudoval angličtinu a filozofii na UK, prošel několika zaměstnáními, po absolvování vojenské služby se stal redaktorem Státního nakladatelství. Později se stal redaktorem dvouměsíčníku Světová literatura, na jehož založení se podílel. Roku 1968 odešel se svou ženou Zdenou Salivarovou do exilu, pobýval v USA, nyní žije v Torontu v Kanadě, kde založil nakladatelství Sixty-Eight Publishers. Velkou roli v jeho tvorbě hraje jazz.

Dílo:
1. „Zbabělci“ – román, vyšel v roce 1958 a vyvolal rozsáhlé polemiky, postava Danny Smiřického se objevuje i v některých dalších autorových dílech.

2. „Konec nylonového věku“ – novela, postava Dannyho, období po únoru 1948

3. „Legenda Emöke“ – novela, tragický příběh o lásce ničené lidskou nenávistí a hloupostí.

4. „Sedmiramenný svícen“, „Babylonský příběh a jiné povídky“ – povídkový soubor s židovskými motivy

5. „Lvíče“ – román, na jedné straně v něm jde o detektivní zápletku – Lenka se tu jeví ve dvou podobách, jednou jako zachránkyně, podruhé jako původkyně, což vede k otázce nepostižitelnosti zločinu, možnosti či nemožnosti jeho potrestání, na druhé straně se dostáváme do prostředí našeho literárního zákulisí v době začínajících změn 60. let.

6. „Tankový prapor“ – próza z vojenského prostředí, v níž se znovu setkáváme s autobiografickou postavou Danny Smiřického, vycházel v cenzurovaných částech v Literárních novinách a Kulturní tvorbě, chystané vydání v nakladatelství Československý spisovatel se však neuskutečnilo.

7. „Mirákl“ – román, v němž nejde pouze o život lidí mezi lety 1949 až 1970 v Československu a za hranicemi, ale o porovnání víry – srovnává zde víru katolickou a komunismus, zdánlivě protichůdné cesty si začínají být podobné ve chvíli, kdy to či ono hnutí nestojí již někde na okraji jako bojovník, ale stává se mocenskou silou.

8. „Prima sezóna“ – soubor povídek, chápavý obraz Dynnyho nešťastných lásek.

9. „Příběh inženýra lidských duší“ – román dějově navazující na Zbabělce a Mirákl, vyvolává nelichotivý obraz české společnosti od války až po dobu Škvoreckého působení v exilu.

10. „Nevěsta z Texasu“ – popisuje českou účast ve válce Severu proti Jihu

11. „Nápady čtenáře detektivek“ – soubor detektivních studií
a) „Smutek poručíka Borůvky“
b) „Konec poručíka Borůvky“
c) „Hříchy pro pátera Knoxe“ – filmově zpracováno

12. „Bůh do domu“ – satirická fraška na současnost.

13. „Na barikádě“ – kniha napsaná spolu s Antonínem Brouskem, kniha prózy a poezie.

14. Spolu s muzikologem Lubomírem Dorůžkou sestavil antologii „Tvář jazzu“ a podílel se s ním na publikaci „Jazzové inspirace“.

Zdena Salivarová

- manželka Josefa Škvoreckého, zpívala a hrála v divadle Paravan a zároveň studovala AMU, odešla se svým manželem do exilu.

Dílo:
1. „Pánská jízda“ – kniha povídek

2. „Honzlová“, „Nebe, peklo, ráj“ – romány, vyšli v Torontu

Ivan Klíma (1931 - ….)

- prozaik, dramatik, publicista, esejista, autor rozhlasových her, za 2. Světové války prožil 3 roky v terezínském ghettu. Vystudoval češtinu a literární vědu na Filozofické fakultě UK. Byl redaktorem v Květech, LN, Literárních listech, Listech. Byl hostujícím profesorem na Michiganské univerzitě v Ann Arbor v USA. Publikoval v samizdatu.

Dílo:
1. „Milenci na jednu noc“, „Milenci na jeden den“ – kniha povídek

2. „Stojí, stojí šibenička“ – přepracováním tohoto románu vznikl román „Soudce z milosti“. Tématem je střet jedince s mocí, její působení na vnitřní svět člověka, proměny moderních dějin, které si pohrávají s idejemi, které mohou člověka zneužít, izolovat od okolního světa, postavit před otázku vlastní zodpovědnosti.

O odcizení člověka

Karel Pecka

Dílo:
1. „Velký slunovrat“, „Horečka“, „Motáky nezvěstnému“ – romány

Alexandr Kliment

- autor psychologické prózy

Dílo:
1. „Marie“ – román, sonda do rodinného prostředí

2. „Nuda v Čechách“ – román, rozhodování architekta mezi komfortním způsobem života nebo emigraci a možnosti seberealizace.


O lidech na okraji společnosti

Jan Trefulka

Dílo:
1. „Pršelo jim štěstí“ – novela o mládeži v období stalinismu

2. „O bláznech jen dobré“ – román, vydán v Torontu

Eva Kantůrková

- vystudovala filozofickou fakultu. Po roce 1969 nesměla publikovat. V roce 1981 byla obžalována z rozvracení republiky.

Dílo:
1. „Jen si tak maličko povyskočit“ – soubor psychologicky zaměřených povídek

2. „Smuteční slavnost“, Po potopě“, „Černá hvězda“, „Pán věže“ – romány

3. „Přítelkyně z domu smutku“ – kniha portrétů

4. „Člověk v závěsu“ – psychologické povídky

5. „Jan Hus“ – románová studie

6. „Památník“ – časová koláž.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4064