SISYFOS
- nejchytřejší z lidí
Nechtěl zemřít. Když pro něj přišel černý bůh smrti Thanatos, utekl mu a zavřel ho do sklepa (železného sudu). Ale to mělo své následky. Lidé přestali umírat. Zeus proto seslal na svět boha války Area a ten Thanata osvobodil. Zeus Sisyfovi uložil trest. Musí valit balvan na vysokou horu a před vrcholkem mu vždy vyklouzne a tak musí celou práci začít znovu.

LÉDA
- dcera aitólského krále Thestia a manželka spartského krále Tyndarea
Měla čtyři děti. Kastara a Klytaimnéstru, jejich otec byl Tyndareós a Polydueka a Helenu, které měla s Diem.

DEUKALIÓN A PIRRHA
- syn Titána Prométhea a manžel Pirrhy, zakladatel dnešního lidského pokolení
Od pradávna žili na světě lidé, ale nestvořili je bohové a tak si bohů vůbec nevážili. Zeus se rozhodl, že lidské pokolení zahubí. Seslal na svět potopu světa a všechno lidstvo zahynulo. Zachránil se jen Deukalión se svou manželkou Pirrhou, protože jeho otec Prométheus mu Diův úmysl včas prozradil. Zeus mu dovolil, aby znovu osídlil svět. Vzkázal mu, aby za sebe házel kameny. Z kamenů, které za sebe házel Deukalión vznikli muži a z kamenů, které za sebe házela Pirrha, vznikly ženy.

FAETHÓN
- syn boha slunce Hélia a jeho milenky Klymeny
Jednou mu Diův syn Epaf, který mu záviděl jeho krásu, řekl, že není syn boha Hélia, ale obyčejného smrtelníka. Měl o tom pochybnosti a tak se šel zeptat samotného Hélia. Bůh slunce prohlásil, že je jeho otec, ale Faethón žádal důkaz. Hélios mu tedy řekl, že mu splní jakékoliv přání. Faethón chtěl, aby mu na jeden den půjčil svůj sluneční vůz. Po delším přemlouvání mu Hélios vůz půjčil, ale koně zjistili, že je vede někdo jiný a splašili se. Slétli nízko k zemi. Žárem slunečního vozu uvedli do varu řeku Eufrat a Tiber, Nil před nimi prchl a ukryl svůj pramen, oheň spálil úrodné pláně Arábie a Sahary, obyvatelům Afriky ožehl pleť a ti zůstali navždy černí. Nejvyšší bůh Zeus se rozzlobil a srazil Faethóna bleskem do hlubin. A tak tedy Faethón zamřel.

ORESTES
- syn krále Agamemnona a Klytaimnestry
Když se otec vrátil z Trojské války byl zavražděn. Vrahy byli Orestésův strýc a vlastný matka. Orestes je po sedmileté přípravě zabil. Měl ale výčitky svědomí, že zabil vlastní matku. Za to ho pronásledovala bohyně pomsty Erinye. Uprchl před ní. Zbavil se jí. Když se pak vrátil, vládl v Mykénách Aigisthův syn Alétés, aby zase on pomstil svého otce. Orestes ho v sebeobraně zabil a sám usedl na mykénský trůn

ÉLEKTRA
- dcera Agamemnona a Klytaimnestry
Zachránila svého bratra a pomohla mu potrestat otcovy vrahy, jimiž byli její strýc Aigisthos a vlastní matka Klytaimnestra. Provdala se za Orestova přítele Pylada a měla s nim syna Strofia.
DANAÉ, PERSEUS A ANDROMEDA
- dcera arkejského krále Akrisia a Eurydiky, matka hrdiny Persea
Byla tak krásná, že se do ní zamiloval i Zeus a chtěl s ní mít syna. Její otec se však dozvěděl ve věštírně, že Danaé zahyne rukou svého syna. A tak se ji rozhodl ukrýt před muži. Ale Zeus si k ní našel cestu a stal se otcem statného syna Persea. Když se to král dozvěděl, dal Danaé i se synem do truhly a hodil je do moře. Truhlu našel serifský král Polydektés. A ten chtěl Danaé jen pro sebe. Perseus mu stál v cestě. Přikázal mu, aby mu přinesl hlavu Gorgony Medúzy. Při pohledu na ni člověk zkameněl. Perseus však, s pomocí bohů, tento úkol splnil. Když se vrátil, ukázal Polydektovi Medúzinu hlavu a on zkameněl. Perseus se svojí matkou Danaé se vrátili na hrad do Argejské země. Na cestě za Medúzou potkal Perseus Andromedu, kterou si vzal za ženu. Jejich nejslavnějším vnukem byl Hérakles.

TANTALOS
- syn nejvyššího boha Dia, král lýdského města Sipylu
Zeus ho měl nejraději ze všech svých synů. Podstrojoval mu, všechno mu dovoloval. A vždy mu vše odpustil. Ale všechno má své meze. Když Tantalos zapřel, že má ve svém paláci zlatého psa, kterého si u něj ukryl efejský král Pandareos, (tento pes měl chránit kozu Amatheiu, která odchovala svým mlékem Dia, když ho jeho matka porodila na Krétě; Pandareos ho tajně z Kréty odvezl) Zeus ho ještě nepotrestal. Ale když zabil svého syna Pelopa, rozkrájel ho na plátky a předložil ho bohům k jídlu, došla Diovi trpělivost. Uložil Tantalovi trest. Bude stát v průzračné vodě, ale nebude smět uhasit žízeň. Kdykoli se sehne, aby se napil, voda ustoupí a pod nohama se mu objeví černá zem. Nad hlavou se mu budou sklánět větve stromů se šťavnatými hruškami a jablky. Kdykoli však bude chtít něco utrhnout, vítr větve nadzvedne tak, že na ně nedosáhne. Kromě žízně a hladu bude Tantala mučit i věčný strach. Bude nad ním viset obrovský balvan, který bude vypadat, že každou chvíli spadne. Ale netane se tak a Tantala z věčných muk nevysvobodí.

DAIDALOS A IKAROS
- největší řecký malíř, sochař, stavitel a vynálezce
Byl velice nadaný. Jeho sochy vypadaly jako živé. Když však poznal, že jeho synovec Talós je ještě nadanější, nepřenesl to přes srdce a zabil ho. Někdo ho ale viděl a byl odsouzen k trestu smrti. Bohové mu ale pomohli utéct z vězení a spolu se svým synem Ikarem se dostal na Krétu. Tam se jich ujal král Mínós. Svěřil Daidalovi úkol, aby ukryl jeho nevlastního syna Minotaura (napůl člověk, napůl býk) před lidmi. Daidalos to vyřešil tak, že vybudoval ohromné bludiště a do jeho středu dal Minotaura. Bludiště se stalo divem světa. Když chtěl ale Daidalos odjet z Kréty, král mu to nedovolil, protože se bál, že vyzradí tajemství bludiště. Dal hlídat pobřeží. Jediný způsob, byl opustit Krétu vzduchem. Sestrojil z per křídla a společně s Ikarem se vydali do Athén. Ale na cestě si uvědomil, že ho tam čeká trest smrti. Ikaros na cestě zahynul. Daidalos přistál na Sicílii u krále Kokála. Vystavěl mu krásný palác s obrazy a sochami. Když se Mínós dozvěděl kde Daidalos je, vydal se pro něj. Ale Daidalos na něj vyzrál. Když se Mínós koupal, pustil na něj vařící vodu, opařil ho a zabil ho. Když se to Athéňané dozvěděli, poskytli mu milost, protože je zbavil úhlavního nepřítele. Daidalos se pak vrátil zpět do Athén.

ORFEUS A EURYDIKA
- syn múzy Kalliopy a boha Apollóna, největší pěvec a hudebník z řeckých mýtů
Byl to zázračný umělec. Všechny dojímal. Velmi miloval svou ženu Eurydiku. Jednou však šlápla na zmiji a ta ji uštkla. Její smrt ho velice trápila. Rozhodl se, že si vyžádá svou ženu od Háda. Zazpíval mu píseň o své lásce k Eurydice a Háda to tak dojalo, že řekl, že mu Eurydiku vrátí zpět na svět. Měl však jednu podmínku. Až půjdou z podsvětí nesmí se na Eurydiku otočit. On souhlasil. Celou cestu se ovládal a před vstupem do říše živých to už nevydržel a ohlédl se. Už viděl jen stín. Ztratil ji. Chtěl se ji ještě jednou pokusit vzít zpátky, ale už se mu to nepodařilo. Svou manželku spatřil až za čtyři roky, když zemřel.

MIDAS
- syn krále Gordia a bohyně Kybely, fryžský král v Gordiu
Měl hrozně rád víno. Když jednou zachránil Siléna, který byl pěstoun bohy vína Dionýsa, Dionýsos mu slíbil, že mu splní přání. Midas chtěl, aby se všechno čeho se dotkne změnilo ve zlato. Ze začátku se to Midasovi líbilo. Ale pak už ne. Nemohl se najíst, napít, všechno se změnilo ve zlato. Požádal Dionýsa, aby ho této kletby zbavil. On mu řekl, aby se došel umýt k řece Paktólu, že to pomůže. A pomohlo. Jednou když se procházel na hoře Tmólu, zaslechl, jak soutěží bůh Pán s bohem Apollónem ve zpěvu. Vyhrál Apollón, ale Midas protestoval. Apollón ho v hněvu zatahal za uši a prodloužil mu je na délku oslích uší. Midas své uši pečlivě skrýval. Věděl o nich jen jeho sluha, který ho stříhal. Ten to potřeboval někomu říct a tak vykopal v zemi jámu a zašeptal do ní: „Král Midas má oslí uši“. Nad zasypanou jámou vyrostlo rákosí, a když zafoukal vítr, šumící listí rozneslo tato slova do všech koutů světa.

PELOPS
- syn sipylského krále Tantala, později král v Pise a dobyvatel Peloponésu
V mládí zemřel a vstal z mrtvých. Zabil ho vlastní otec Tantalos, aby ho dal bohům k jídlu. Bohové Tantala potrestali a Pelopa oživili. Ujal se vlády po své otci, ale nevládl dlouho. Přepadl ho trojský král Ilos a vyhnal ho za moře. Odešel na poloostrov, který později dostal jeho jméno. Chtěl se oženit. Vybral si nejméně dosažitelnou princeznu Hippodamii. Král ji nechtěl provdat, protože se dozvěděl, že ho zabije jeho zeť. Všichni nápadníci s ním měli závodit ve voze a ten kdo vyhraje dostane jeho dceru za ženu. Později k tomu připojil ještě podmínku. Vítěz směl poraženého zabít mečem. Když tam došel Pelops, měl už král 13 useknutých hlav. Pelops tedy s králem závodil. Když se král chystal Pelopa probodnout mečem, spadl z koně, rozbil si hlavu a zemřel. Pelops si vzal Hippodamii. Na počest svého vítězství založil slavnostní hry, zasvěcené Olympijskému Diovi.

PROMÉTHEUS
- syn Titána Iapeta a bohyně Themidy
Prométheus přinesl lidem oheň a naučil je ho používat, vyučil je řemeslům, naučil je číst, psát a počítat. Zkrotil býka, aby ho lidé mohli používat při práci na poli. Přiměl koně poslouchat člověka. Zhotovil první loď a seznámil lidi s léky a s léčením nemocí. Tím vším se stal Prométheus skutečným „stvořitelem světa“. Diovi se to ale nelíbilo. Za služby prokázané lidem odsoudil Prométhea k ukrutnému trestu. Byl přikován bohem Héfaistem na skálu. Prométheus byl přemožen ale ne poražen. Věděl, že Diova krutovláda nebude trvat věčně. Také věděl, kdy Zeus padne. Když se to doneslo k Diovi, poslal pro Prométhea. Ale on nechtěl s Diem vyjednávat. Zeus svrhl skálu s přikovaným Prométheem do hlubin Tartaru. Tím skončila první část Prométheovi tragédie. Zeus chtěl zlomit jeho vzdor, ale nepodařilo se mu to a tak ho vyvedl znovu na světlo. Dlouhá léta pak musel viset Prométheus přikován ke skále na vrcholku Kavkazu. V létě trpěl žárem slunce, v zimě chřadnul mrazem. Každé ráno k němu přiletěl orel a vytrhl mu kousek jater. Ten mu zase přes noc narostl. Tato muka rovněž Prométhea nezlomila. Zůstal hrdý jako dřív a své pomoci lidem nelitoval. Mezitím se Zeus změnil, začal být hodný. Ale Prométheus přesto od něj milost nepřijal. Vysvobodil ho až hrdina Hérakles. Zabil orla a dostal Prométhea na svobodu. Prométheus Diovi prozradil to tajemství: Zeus si nesmí vzít Thetidu, protože její syn převýší svého otce. Aby se splnila Diova přísaha, že Prométheus bude navěky připoután ke skále, musel nosit na ruce prstem ze svých okovů, v němž byl zapuštěn kousek kavkazské skály. Prsten začali nosit i ostatní lidé a stal se z to ho zvyk.


HÉRAKLES
- syn nejvyššího boha Dia a tírynthské královny Alkmény, největší hrdina řeckých bájí
Diova manželka Héra ho už od narození neměla ráda. Hned do kolébky na něho poslala dva hady, aby ho zahubily, chlapec je však uškrtil. Když se oženil a měl děti, seslala na něj šílenství, v němž zabil všechny své děti. Ona mu potom zase vrátila rozum. Byl z toho zdrcený. Šel se tedy Apollóna zeptat co má dělat. Ten mu řekl, ať jde k mykénskému králi Eurystheovi a vykoná u něj 12 prácí. Pak prý ze sebe všechno smyje a dosáhne nesmrtelnosti. První úkol byl: zabít obrovského lva. To zvládl bez problémů. Za druhý úkol měl zabít Hydru, což byla obludy s hadím tělem a devíti dračími hlavami. Hérakles Hydře hlavy upálil a tím ji zabil. Další úkol byl: zbavit zemi stymfálských ptáků, kteří měli drápy a pera z tvrdé mědi. Hérakles jednoho po druhém sestřeloval šípy, ostatní ze strachu uletěli a už se nikdy nevrátili. Čtvrtý úkol byl: chytit laň se zlatými parohy. Měla kovové nohy a byla nesmírně rychlá. Ale po roce ji Hérakles přece jenom přinesl do Mykén. Další úkol byl: polapit erymanského kance. Poté dostal další úkol, měl vyčistit chlév élidského krále Augeja. Byl to nadlidský úkol, ale Hérakles si sním poradil. Vyhnal dobytek na pastvu a do chlévů svedl vodu z blízkých řek. Večer byl hotov. Za dalším úkolem musel Hérakles na Krétu pro divokého býka. Hérakles ho chytil a zkrotil. Pak musel do Thrákie pro silné koně, kteří se živili lidským masem. Pak měl další úkol. Měl přihnat velké stádo dobytka, které pařilo trojtělému obru Géryonovi. Hérakles ho přemohl a stádo do Mykén přihnal. Za další úkol měl přinést pás královny amazonek. Nejprve mu ho královna chtěla dát sama, ale pak ho musel vybojovat. Za jedenáctým úkolem musel Hérakles do podsvětí, odkud měl přinést pekelného psa. Pes se mu nejprve bránil, ale když zjistil jakou má sílu, podlehl mu a šel s ním do Mykén. Za poslední úkol měl Hérakles přinést tři jablka ze zahrad dcer Titána Atlanta, který měl za trest držet nebeskou klenbu. Atlas mu nabídl, že mu jablka sám přinese. Hérakles tedy podržel nebeskou klenbu. Atlas ji už pak nechtěl dál držet, ale Hérakles ho přelstil. Řekl, že ho tlačí a že si ji chce podložit, tak aby mu ji podržel. Atlas mu na to skočil a Hérakles vzal jablka a šel do Mykén. Hérakles splnil všech 12 úkolů a byl tedy svobodný. Vrátil se domů, ale tam ho čekali zase nástrahy bohyně Héry. Všechny je překonal a Zeus dodržel slovo a učinil ho nesmrtelným. Héra překonala svou nenávist a dala mu svou dceru Hébu za ženu.

THESEUS
- syn boha moře Poseidona a manželky athénského krále Aigea Aithry, byl velice podobný Héraklovi
Jeho nevlastní otec ho jako malého zavřel do jeskyně a vchod zavalil balvanem. Nechal mu tam jen meč a sandále. Když Theseus vyrostl, odvalil kámen a vyšel ven. Chtěl se vrátit domů do Athén, ale musel překonat mnoho nebezpečí. Do Athén nakonec dorazil. Aigeos ho přivítal. Theseus zachránit Athéňany před Minotaurem, který uvězněn v bludišti a jedl lidi. Theseovi pomohla Ariadna (Minotaurova nevlastní sestra), kterou si chtěl vzít. Ale nakonec si ji nevzal. Po několika nešťastných manželstvích se se svým přítelem dohodli, že unesou krásnou Helenu. Theseus měl Helenu, ale jeho přítel nikoho. Chtěl, aby mu pomohl získat za ženu manželku vládce podsvětí Háda. Hádes je tam uvěznil. Thesea vysvobodil po dlouhé době Hérakles. Mezitím mu unesli Helenu. Neměl nic ani nikoho. Zahynul pádem do moře.

AGAMEMNON
- mykénský král, vrchní velitel v trojské válce
Jeho bratr Meneláos se oženil s Helenou. Agamemnon si vzal její sestru Klytaimnestru a měl s ní čtyři děti. Když Helenu unesl Paris do Tróji, požádal Meneláos Agamemnona, aby mu ji pomohl získat zpátky. Další viz. Trojská válka. Když se vrátil z Trojské války, zabil ho jeho bratranec Aigisthos a vlastní manželka. Aigisthos se pak prohlásil za mykénského krále.

IÁSON
- syn dědice iólského trůnu Aisona, vůdce slavné výpravy Arganoutů do Kolchidy
Aisonovy se narodil syn, ale prohlásil ho, z obavy před bratrem Peliem, za mrtvého. Odnesl ho do hor a svěřil ho do výchovy kentaurovi. Když vyrostl, vrátil se do Iólku, aby donutil Pelia vrátit mu moc. Na cestě si zajistil přízeň bohů, hlavně Héry. Pelios mu řekl, že mu moc vrátí, ale musí mu přinést zlaté rouno z Kolchidy. Zorganizoval velkou výpravu a vyrazil. Když tam přijeli, požádal krále Aiéta, aby mu rouno daroval. On si ale myslel, že chce Iáson ovládnout Kolchidu. Airés řekl, že mu rouno dá, ale měl jednu podmínku. Iáson musí zorat pole pluhem s divokými býky, zasít ho dračími zuby, a pak bojovat s vojáky, kteří vyrostou ze zubů. Bohové mu ale pomohly. Zasáhly šípem lásky Aiétovu dceru Médei. Ta mu poradila jak se vypořádat s touto podmínkou. Když úkol splnil, král mu stejně rouno nechtěl vydat. Médea ale Iásonovi pomohla, rouno získali a odpluli spolu do Iólku. Iáson se musel oženit s Médeou. Pelios mu ale vládu nedal. Medea zabila Pelea. Jeho syn se jí chtěl pomstít, a tak musela i s Iásonem odjet. Odjeli ke králi Kreónovi. Zde se jim narodili dva synové. Iáson chtěl ale svou vládu vrátit. Vzal si proto Kreonovu dceru Glauku a myslel si, že pomocí ní se zmocní kreonského trůnu. Ale Médea je všechny, včetně svých synů, zabila. Iásana nechala trápit. Ten za pár let nešťastně zahynul.

OIDIPUS
- syn thébského krále Láia a jeho ženy Iokasty, jeden z nejtragičtějších hrdinů řeckých mýtů
Král Láia se dozvěděl, že zahyne rukou svého syna. Když se mu tedy narodil, dal ho otrokem odnést do lesa zvěři. Otrokovi ho bylo líto a tak ho odnesl pastýři. Ten ho pak dal králi Polybovi, který neměl děti. Když Oidipus vyrostl, dozvěděl se, že je nejspíš nalezenec. Šel se tedy zeptat věštkyně. Ta mu řekla, že zabije svého otce a ožení se se svou matkou a bude s ní mít děti. Jména rodičů mu neřekla, ale on věděl, že se nemůže vrátit zpět k Polybovi. Vypravil se do Théb. Na cestě zabil starce, byl to jeho otec Láios. Na hoře u Théb se usadila obluda Sfinx. Každého kolemjdoucího zastavila a dala mu otázku, když ji nerozluštil, zabila ho. Oidipus za ní šel, aby zachránil ostatní lidi. Uhodl hádanku a obluda zemřela. Oidipus se stal králem a vzal si za ženu vdovu po Láiovi, svou matku Iokastu. Vše šlo podle věštby. Časem se stal otcem Antigony, Ismény, Eteokla a Polyneika. Najednou ale Théby postihl mor. Vyslali posla k věštkyni, a ta jim řekla, že mor přestane, až vyženou z města vraha krále Láia. Věštec jim řekl, že vrahem je sám Oidipus. Všechny důkazy byly proti němu. Jeho matka a manželka se zavraždila. On si ze zoufalství vypíchal oči. Byl vyhnán. Jeho dcera Antigona šla s ním. Jeho synové mezitím bojovali o trůn. Každý z nich chtěl, aby mu pomohl, ale on ne. A odešel do podsvětí.

TROJSKÁ VÁLKA
Syn trojského krále Priama, Paris, obloudil spartskému králi Menelaovi jeho ženu, krásnou Helenu. Pohaněný Menelaos vyzval proto všechny řecké vládce k vojenské výpravě proti Tróji. Řekové město oblehli, ale nemohli je dobýt. Boj už trval devět let se střídavým štěstím pro obě strany, když tu vypukl spor mezi nezranitelným bojovníkem Achillem a vůdcem řecké výpravy Agamemnonem. Uražený Achilles odmítl účastnit se dalšího boje, když však padl jeho věrný přítel Patrokles, rozhodl se že pomstí přítelovu smrt, a po urputném boji zabil nejslavnějšího trojského hrdinu Hektora. Sám se však konce války nedočkal. Byl zasažen do paty, jediného zranitelného místa na svém těle. Řekové nakonec dobyli Troje lstí: nejstatečnější bojovníci se ukryly do dřevěného koně, ostatní vojsko předstíralo ústup. Trójané vtáhli koně do města, přesvědčeni. Že je bude chránit nadpřirozenou mocí. Večer vystoupili Řekové z koně a dali svému vojsku světlem znamení, na kterém místě jsou hradby probořeny. Rozpoutal se strašný boj, v němž většina Trojanů padla; Řekové město vyplenili a zapálili.


ODYSSEUS
Při plavbě na rodný ostrov bloudil Odysseus se svou družinou mnoho let po moři a zažil četná dobrodružství. Když se zastavil na ostrvě jednookých obrů Kyklopů, jeden z nich, Polyfemos, uvěznil celou družinu ve své jeskyni. Některé z Odysseových druhů zabil a snědl a postupně chtěl zahubit všechny. Odysseus však obra opil a ve spánku mu vypíchl jediné oko. Oslepený Polyfemos zuřil, ale když mu jeho sousedé přispěchali na pomoc a ptali se, kdo mu ubližuje, odpověděl, že Nikdo. Tak se mu totiž Odysseus představil. Ráno vypouštěl obr z jeskyně ovce a berany na pastvu a toho využil Odysseus a jeho druhové. Každý z nich se pověsil pod silného berana a obr, který ohmatával zvířata na hřbetě, netušil, že mu Odysseovi lidé unikli. Ještě mnoho útrap zažil Odysseus na moři, postup ně ztratil všechno své mužstvo, ale nakonec se přece jen dostal na rodnou Ithaku, kde mezitím dotěrní nápadníci usilovali o jeho ženu Penelopu. S pomocí syna Telemacha pobil Odysseus vetřelce a teprve potom směl užívat zaslouženého míru.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=728