17. Vývoj, stavba a činnost orgánů cévní soustavy

A. KREV

• tekutá tkáň, koluje v těle, 5 - 6 litrů.

Složení krve:

1. krevní plazma
2. červené krvinky
3. bílé krvinky
4. krevní destičky

ad a)

KREVNÍ PLAZMA

2,8 - 3,5 l, nažloutlá tekutina, 91% z H₂O, 8% organických látek, 1% anorganických látek (Fe, J, NaCl, NaHCO₃) Rozmanité bílkoviny: osmotická hodnota 3332 Pa. Jestliže krev obsahuje živiny - tlak vyšší (40000 Pa). Filtrace - vytlačení tkáňového moku (zpět je nasáván spolu se zplodinami) - difúzí.

ad b)

ERYTROCYTY

Tvoří se v kostní dřeni, průměrný věk asi 120 dní, 4,5 - 5 mil./ mm³. Nemají jádro. Tvar kulovitý na průřezu piškotový (aby měly větší plochu - až o 1/3).

Hlavní funkce:

Přenos O₂ z plic tkáním. Přenos CO₂ ze tkání do plic a ven z těla. Kyslík se váže v krvinkách na hemoglobin. Hemoglobin + O₂ = oxyhemoglobin (za přítomnosti železa). Může vázat i oxid uhelnatý (je nebezpečný lépe se váže), hemoglobin + CO₂ = karboxyhemoglobin.

ad c)

• mají jádro, 4 - 10 tisíc/mm

Hlavní funkce:

Chrání stálost vnitřního prostředí organismu - imunita. Léky, které jsou schopny vyvolat imunitní reakci = antigeny.

IMUNITA

1. nespecifická = vrozená, máme ji od narození. Uplatňuje se zde fagosyntéza, cizorodé částečky jsou pohlcena. Dána fagosyntézou buněk a buněčných útvarů.

Pozitivní chemotaxe - bílé krvinky se stahují k ohnisku nákazy

Diapéza - schopnost bílých krvinek projít stěnou vlásečnic

2. specifická

• získaná očkováním - uplatňují se bílé krvinky (lymfocyty).

Ty dělíme na:

a) B-lymfocyty (zajišťují protilátkovou obranu)

B + antigen = imunoglobulin (látky bílkovinné povahy, které zničí antigen)

b) T-lymfocyty (zajišťují buněčnou obranu) - kolují po těle, jsou schopny vyhledat cizí buňku v těle a pomocí cytotoxických látek ji ničí.

1. aktivní imunizace (záměrné vpravení oslabených látek nebo usmrcených zárodků do těla - vyvolává imunitní reakci, která chrání organismus).
2. pasivní imunizace (do těla se vpravují hotové protilátky)

ad d)

TROMBOCYTY

Hlavní funkce:

Pomoc při zástavě krvácení (napomáhají srážení krve), 250 - 300 tisíc/mm. Usazují se na vnitřní straně cév. Produkují trombin. Fibrinogen - bílkovina rozpustná v krvi. Díky trombinu se mění na fibrin. Vytváří se fibrinová síť, která zabraňuje vytékání krve z poraněné cévy. Později se vytváří krevní koláč, který uzavírá poraněnou cévu. Po zahojení se rozpustí. Vznikají odštěpováním výběžků velkých buněk v kostní dřeni.

B. Oběhová soustava

Krev se pohybuje v oběhové soustavě. Příslušnou energii uděluje krvi činnost srdce.

Srdce - dutý sval, je tvořen příčně pruhovanou svalovinou, svalovina tvoří síť a pracuje jako celek ve 2 fázích: neustále se rytmicky smršťuje (systola) a ochabuje (diastola). Střídání těchto dvou fází způsobuje neustálé přečerpávání krve.

Diastola - srdce se plní krví, která přetéká ze žil. Nejprve se plní síně (levá se plní okysličenou krví, levá odkysličenou) - nastává druhá fáze.

Systola - krev přichází do komor přes srdeční (cípaté chlopně). Postupně se smršťují nejprve síně (krev se dostane do komor), pak se cípaté chlopně uzavřou, zvyšuje se tlak, po určitém naplnění se otevírají chlopně poloměsíčité a krev se tlakem dostává do tepen.

Krevní oběh

Okysličená krev jde z levé síně do levé komory, aortou do celého těla (tam odkysličuje, protože O₂ se přeměňuje na CO₂). Odkysličená krev jde žilou do pravé síně, pak do pravé komory, plicnicí (plicní tepnou) do plic, kde se okysličuje, plicní žilou jde do levé síně.

Minutový objem srdeční - množství krve, které srdce přečerpá za 1 minutu. V klidu je to asi 5 l.

Věnčité (koronární) cévy (tzn. tepny a žíly) - tepny odstupující z aorty zásobují srdce kyslíkem a živinami.

Srdeční infarkt - onemocnění tepének - arterioskleróza - ztlušťování stěn, popřípadě až uzavření (ucpání) vyřazení činnosti svalu, ztráta pružnosti.

Srdeční ozvy = zvukové jevy, vznikající činností srdečních chlopní, slyšitelné přístrojem - fonendoskopem

1. Vzniká v systole v komorách - systolický tlak -14 - 16 kPa, 100 120 mm rtuťového sloupce
2. Ve velkých tepnách - diastolický tlak (aorta, plícnice) - 8 - 11 kPa, 60 - 80 mm Hg

1. tepny - aorta, plícnice

• vedou krev od srdce (plicnice do plic odkysličenou, jinak okysličenou)
• vysoký tlak (umožňuje proud krve) - tlustší stěna než žíly, mají ve své stavbě elastickou blanku (umožňuje pružné roztahování a stahování tepny)
• obsahují svalová vlákna

2. žíly - vény

• přivádějí krev z těla do srdce, stěna je tenší než u tepen (není tam tak vysoký tlak), neobsahuje elastickou blanku, mají kapsovité chlopně (zabraňují zpětnému toku krve), kosterní svalstvo (krev jde k srdci, svaly se smrští, stlačí žílu, směrem od srdce je zastavena chlopněmi, k srdci je puštěna)

3. Vlásečnice

• tvoří je jedna vrstva buněk = endotel, stěna je tenká, umožňuje pronikání plynu a živin z krve do tkání. Při průchodu živin vlásečnicemi do tkání vytváří se tkáňový mok

Tkáňový mok (lymfa) - vznikají zplodiny, které jsou krví odváděny ze tkání pryč.

1. tepen - arterioskleróza
2. žil - žilní městky (křečové žíly) - valovité rozšíření žil, dolní končetiny

1. nervově - autonomní svalstvo
2. látkově - hormony a produkty metabolismu

=> ústředí je v prodloužené míše

• hlavní funkce - odvádí ze tkání velké molekuly a jiné látky, které nemohou projít stěnou kapiláry (bílkoviny, kapénky tuku), odvádí i část tkáňového moku
• míza = lymfa - podobné složení jako krevní plazma, obaluje však méně bílkovin a jsou v ní obsaženy bílé krvinky
• mízní cévy - začínají ve tkáních jako slepé výběžky, postupně se spojují v silnější, až 1 céva - hrudní mízovod (odvádí mízu do žilní krve)
• mízní uzliny - vloženy do mízní soustavy. Jejich hlavní funkcí je diltrování mízy (zbavuje se mikroorganismů, toxických látek, prachových částic,...). Uplatňují se hodně bílé krvinky.

Krevní skupiny

Podstatou krevních skupin jsou bílkoviny. Antigen (cizorodá látka bílkovinné povahy, virus, bakterie, cizí krevní skupina, transplantovaný orgán). Tvorba protilátek (působí proti krevní skupině - krvinky rozpouští, vysráží = aglutinace).

• dáno aglutinogeny - ty jsou dva: A, B a vyskytují se v červených krvinkách
• a aglutininy - vyskytují se v plazmě - antiA, antiB (nebo a , b ).

Aglutinogeny jsou agresivnější, výraznější = název krevních skupin.

Zákonem každý dostává svoji krevní skupinu i příslušný Rh faktor (Rh⁺, Rh^- ). Autorem krevních skupin je Jan Jánský. Rh je opět bílkovina. V krvi se vyskytuje Rh⁺ , nevyskytuje Rh^- .

Příklad:

Matka Rh faktor nemá - Rh^- - je pro ni cizí (nejhorší u krevního složení matky 0. Když jí Rh faktor dáme - protilátky (ale jí neškodí). Otec má Rh⁺, dítě má Rh⁺ - krev matky vysílá proti dítěti protilátky. Nebezpečné ale jsou pro 1. Dítě, až po druhé a další. Matka Rh nemá, otec nemá - není nebezpečí, nevytvářejí se protilátky, matce není Rh faktor cizí.