Viet Cong
Viet Cong
Viet Cong jsou Jihovietnamské komunistické guerillové síly vyzbrojené VDR. V první fázi konfliktu vedly boj proti vládě samy. Postupně se ale stávaly více méně pouze podpůrnými jednotkami pravidelné severovietnamské armády (NVA). Jednotky VC byly organizovány na dvou úrovních. Byly to za prvé vesnické odbojové buňky, které se bojových akcí zúčastňovali zřídka. Druhou část tvořily vojenské jednotky dělené dále na teritoriální ozbrojené oddíly, jejichž stavy byly doplňovány z místních zdrojů a cvičené na Jihu, a na hlavní ozbrojené síly, jež sice také tvořili jihovietnamští komunisté, ale tito byli cvičeni ve VDR. Zatímco síly teritoriální ozbrojené oddíly bojovaly v malých skupinkách metodami guerilly (kladení pastí, léčky, sabotáže, palebné přepady atd.) a přibíraly do svých řad i ženy a děti, hlavní ozbrojené síly operovaly podle tradičníhovzoru, děleného na divize, pluky, prapory, roty a čety.Výcvik běžného řádového příslušníka VC a NVA probíhal pouhý měsíc, zatímco výcvik průzkumníka či jiného specialisty se protáhl minimálně na jeden a půl roku. Vybrané průzkumné jednotky dokonce absolvovaly výcvik zahrnující radiový a radiotechnický kurz, trvající až čtyři roky. Průzkumné roty o síle 50 až 100 mužů byly přidělovány ke každému pluku a divizi. Charakteristické je, že do řad průzkumníků se sice hlásili dobrovolníci, ale o tom, kdo projde přijímacím sítem, nerozhodovala profesionální kvalita uchazečů a jejich schopnosti, ale komunističtí kádrováci. Přesto ale platilo pravidlo, že budoucí průzkumník musí umět číst, psát a počítat.Další z elitníh složek Viet Congu tvořili tzv. útoční ženisté. Ti absolvovali půlroční až osmnáctiměsíční výcvik zahrnující zejména práci s výbušninami. Další prioritou byl výcvik ve vyhledávání a zneškodňování amerických min. Útoční ženisté jako první pronikali k objektům nebo táborům a základnám, které se měly stát cílem útoku. Pokoušeli se zneškodnit americké miny (nejběžnější byla M-18 Claymore) a výstražná zařízení. Dále se snažili podminovat a zničit ohniska obrany (bunkry, strážní věže atd.) a s pomocí žebříků položených přes drátěné zátarasy tak uvolnit cestu pro hlavní útočné síly. Své cíle dosti částo (většinou když situace nedovolovala žádné další pokusy) likvidovali i tak, že s batohem naplněným výbušninami a kryti palbou svých spolubojovníků pronikli do jejich těsné blízkosti, a nálož na svém těle odpálili. Ztráty v řadách útočných ženistů byly značné, nicméně tato složka komunistické armády byla spojenci velmi obávaná.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát