Vikingové
Název VIKING vlastně znamená pirát. Byl to ten, kdo podnikal loupeživé výpravy na Evropský sever (Skandinávie a dnešní Dánsko), který byl odedávna osídlen germánskými kmeny. Byl vlastně odříznut od ostatní části Evropy, takže je logické, že tam probíhal odlišný vývoj, jako v jiných částech.
Totéž se vlastně stalo kdysi v daleké Číně, která byla obehnány vysokou zdí (Velkou Čínskou zdí), ale příchodu také bránily vysoké a nebezpečné hory, takže jejich kultura vůbec do Evropy nemohla zasahovat a proto se jejich styl myšlení vůbec nepodobal tomu evropskému, ale to jen jako příklad.
Ale také tam zároveň bylo málo úrodné půdy, takže jediným jejich zdrojem obživy byl rybolov, lov a chov dobytka. Také zde déle přetrvaly příbuzenské vztahy, než v jiných částech světa. Nemyslete si ale, že by dnes mezi sebou lidé neměli společné příbuzné vztahy, ale jednalo se spíše o rodovou společnost.
Vikingové byli velice zdatní mořeplavci a silní bojovníci, takže jim nic nebránilo v tom, aby podnikali výbojné výpravy. Ale na druhou stranu to také byli zdatní kováři i stavitelé lodí. Na svých výpravách mnohdy využívali moment překvapení, což znamenalo, že se rychle vylodili, vydrancovaly města a rychle opět zmizeli. Používali dva typy lodí; byly do zaprvé lodě s názvem DRAKARY, což jinak také znamenalo dračí lodě- byly lehké, rychlé, s nízkým výtlakem a tedy menším odporem vody, pojaly 30 – 50 válečníků, měly čtvercové plachty na snímatelném stěžni. Druhé lodě se nazývali KNARRY: to byly spíše dopravní lodě. Už víme, že tam byl nedostatek úrodné půdy a tedy určitě musili obilí a další suroviny dovážet z těch úrodnějších končin. Byly pro dlouhé výpravy, ale hlavně sloužili k přepravě jak rodin, tak dobytka. V té době ještě neexistovali žádné kompasy, ale v mořeplavectví se orientovali hlavně podle hvězd a využívali intuici – plavbu citem.
Náboženství bylo pohanské, jejich hlavním bohem byl THOR (jen tak pro zajímavost: z tohoto slova také pochází slovu Thursday, což v angličtině znamená čtvrtek) I po pozdějším přechodu na křesťanství zůstali věrní svému starému bohu. Ale jak je již známo, lidé jsou odedávna mazaní a proto někteří kupci přešli na jinou víru, protože věděli, že se jim bude snáze obchodovat a v cizích městech budou mít s lidmi alespoň jednu společnou vlastnost a lidé si od nich budou zboží kupovat.
Písmo bylo trochu zaostalé, velice jednoduché. Název byl docela zajímavý: RUNY Navíc psali do dřeva a kamenů.
Jak už bylo zmíněno, panovala zde rodová společnost. Rodina pro každého znamenala vše. Třeba za urážku rodiny následovala krutá msta, nejčastěji krvelačná. Pokud se ni poté znesvářené rodiny nedohodli, došlo k řešení na tzv. thingu. Byla to sešlost, kdy nejstarší citovali třetinu zákonů, ale ty nikde nebyly psány. Vdaná žena měla povinnost pečovat o domácnost a v nepřítomnosti muže byla hlavou rodiny. Také vařila, třeba pivo, které se tam hojně vařilo. Mýdla ještě neexistovali a tak se pralo v čpavkovém roztoku, ale snadnější bylo prát v kravské moči. Za určitých okolností se mohla dáti i rozvést. No, asi již tušíte, že úřady neexistovali, ale jak to udělala? Prostě to řekla před svědky, že se rozvádí a to bylo vše. Muž měl stejná práva, ale musel ženě vrátit věno (hm, proč se tenkrát asi muži nerozváděli....). Role dětí byla také důležitá. Dívky pomáhaly pomáhali matce, učili se šít, prát, vařit a syny si zase vychovávali jejich otcové. Je jasné, že je učili bojovat a obstarávat potravu.
Jejich domy byly opravdu pevné. Měli často šikmou střechu a byly z kamene, nebo ze dřeva. Skládaly se z trámové kostry a zdí. Jelikož žili spíše na severu, tak hlavní částí jejich domu bylo ohniště. Mělo několik důležitých úloh. Nejen, že poskytovalo světlo a teplo, ale také se na něm upravovaly pokrmy. Domy neměli okna a kouř unikal ze dveří, žádné komíny!
Připisuje se jim vytvoření modelu parlamentu, anglického poradního systému a románu.
Od konce 8. stol sužovali dánští Vikingové Anglii a norští Skotsko. Za počátek všech vikingských výprav je považováno přepadnutí kláštera v Lindisfarne ve severovýchodní Anglii toku 793. Brzy se obrátili i do tehdejší Franské říše, kde je lidé nazývali Normané, čili muži ze severu. Bylo to počátkem 10. století.Ostali se i dále do středomoří, dostali se na Pyrenejský poloostrov, do Itálie. Později začali i území osidlovat, jako třeba na severu Francie. Tato část se dodnes po nich jmenuje – jak jinak, než NORMANDIE. V Anglii ale Vikingy porazil král Alfred Veliký r. 871-899, ale r. 1066 ji získal normanský vévoda Vilém dobyvatel.
Ale ne všichni byli dobyvatelé – řada z nich hledala půdu pro obdělávání. Hlavně Norové osidlovali opuštěné ostrovy, jako třeba Island. Zde byl r. 982 odsouzen Erik Rudý za vraždu a byl dán do vyhnanství a tak se usadil v Grónsku. No a jelikož to byli dobří mořeplavci, tak to jeho synovi nedalo a vydal se hledat ještě úrodnější končiny a tak přistál jako první Evropan v Americe, i když její oficiální objevení je připisováno K. Kolumbovi v roce 1492. Pokusil se ji osídlit, ale neshodl se s tamními obyvateli (indiány) a tak se musel tase vrátit zpět. Také byl ale problém se vzdáleností od domova.
Švédové se dostali přes Balt do východní Evropy, kde je zase nazývali Rusi jiným jménem a to VARJAGOVÉ. Původně to znamenalo obchodní ručitel, ale jeden východořímský císař se obklopil Vikingy a význam se přenesl. Plavili se také po Volze k jihu přes bulharský a chazarský chanát, po vyčerpání stříbra od Arabů si zamířili po Dněpru směrem k jihu – k Byzancii. Roku 882 se Viking Oleg zmocnil Kyjeva a udělal z něj Ruskou mocnost. Vikingové se věnovali hlavně obchodování, ale také sloužili ve vojenských družinách. Za 200 let pronikli z Anglie až na Sicílii, kde samozřejmě konkurovali arabským kupcům, kontrolovali obchod s Ruským Kyjevem a Novgorodem, aktivně obchodovali od Baltu až po Konstantinopol.
Během vikingského období vznikla ve Skandinávii království a vytvořila se silná panovnická moc. Postupem doby, jak se stále více Vikingové stýkali s cizí kulturou se část této kultury přenesla a sever tak dostal jiný ráz. Kolem poloviny 11. století výpravy ustaly.
Vikingové ovlivnili určitou etapu vývoje v Evropě. Smísili s národy, které dobyli a dobyli jich poměrně hodně. Dostali se jako první do Ameriky, i když tam moc nepochodili, jako později K. Kolumbus. Ovlivnili obchodnictví, ale také často i částečně jejich politiku. Jejich historie je také bohatá, jako všechny ostatní, ale také poměrně složitá – jako všechny ostatní. K seznámení s ní by bylo potřeba více času, ale myslím, že to, co je zde napsáno úplně postačí k tomu, abychom si zhruba představili, jak tento vývoj probíhal.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát