Hašek, Jaroslav - Osudy dobrého vojáka Švejka ze světové války
Švejk hnaný do války se tváří, jako by plnil i nejhloupější rozkazy " až do roztrhání svýho těla ", ale už to vyvolává smích a zesměšňuje poměry ve válčícím Rakousku-Uhersku. Když Švejkovi " přinesly vyrozumění, že se má za týden dostavit k prohlídce ", opatří si k revmatismu invalidní vozík i berle a nechá se paní Müllerovou strkat na vojnu za křiku " Na Bělehrad ! " Narůstající zástup kolem se pochopitelně baví. Švejk má za ušima, ví kdy dělat hloupého. (" Já jsem ouřední blb. ") Tak se prošvejkuje policejním ředitelstvím ,komisí soudních lékařů, blázincem - Hašek jako anarchista a bohémský bouřlivák ta prostředí osobně poznal. Jedinečně podán je Švejkův pobyt mezi simulanty. Když je týrali nelamentuje : " Nešetři mě, " vybízel pochopa, který mu dával klystýr ... " Mysli si, že na takových klystýrech stojí Rakousko, a vítězství je naše. " A tek ho čeká i vojenská věznice, garnizón, kde se právě svým chováním zalíbí polnímu kurátovi Otto Katzovi, který nakonec prohraje svého sluhu v kartách ve prospěch nadporučíka Lukáše.
Samotný děj nemá klíčový význam. Švejk to nakonec " zavaří " i novému pánu, a tak posléze, bloudně směrem na západ, ocitne přece jen na východní frontě. Těžiště knihy tvoří stovky veselých historek, pro něž měl Švejk - a ovšem sám Hašek - přímo geniální paměť. Smějěme-li se co chvíli, uvědmíme si vposled, že Haškův humor roste v podstatě ze smutného až tragického podhoubí.
Spisovatel vytvořil celou škálu typů od pasivního Balouna přes rváče Vodičku, který si vybíjí zlost na Maďarech, až po bystrého jednoročního dobrovolníka Marka, který jde proti rakušanství programově. A stejně tak i přehlídka oficírů - od omezeného horlivce kadeta Biegla přes směšného záložáka, gymnasijního profesora Duba, který si stoupá na špičky se svým : " Vy mě ještě neznáte ! Vy mě ještě poznáte ... " jeko dřív ve škole. Lukáš je obojetník : " Buďme Češi, ale nemusí o tom nikdo vědět. " A tupý hejtman Ságner je ochoten nechat padnout celé " kumpačky " pro vlastní povýšení.
Švejkovská tradice často pomáhala, občas se nám i plete do cesty tam, kde je to na škodu.
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT