Vývoj českého divadla ve 20. stol.
	VÝVOJ ČESKÉHO DIVADLA VE 20. STOL.
Nejvýznamnější představitelé dramatické tvorby pro tzv. kamenná divadla 1. pol. 20. stol.
-	otevřena další tzv. kamenná divadla (Vinohradské 1907, v Brně, v Olomouci, Ostravě – některá z nich německá: Smetanovo divadlo)
-	kromě kamenných scén vznikaly i tzv. lehčí scény, avantgardní divadla, operetní, šantány, kabarety (kabaret u Červené sedmy)
-	v kamenných divadlech vlivy Ibsena, Čechova, Vildeho, Shoa, Brechta
 
Jaroslav Hilbert: pro ND, pod Ibsenovým vlivem
Vina – premiéra 1896, spol. drama o pokrytectví, měšťácké rodině, hodně psychologie
					Falknštejn – historické drama
Jaroslav Kvapil: režisér i ředitel ND, lyrik, impresionista
					Princezna Pampeliška
					Rusalka – činohra
Fráňa Šrámek:			Léto
					Měsíc nad řekou
Arnošt Dvořák: velice hraný autor, prvky symbolismu, v historických hrách
					Král Václav
					Husité
Viktor Dyk:				Zmoudření Dona Quijota
historické aktovky:			Ranní ropucha – z Francouzské revoluce
Jiří Mahen: dodnes v Brně Mahenovo divadlo, vl. jm. Antonín Vančura, podle Zolova Zabijáka postava Mahen, po okupaci spáchal sebevraždu
historické hry:				Jánošík
					Mrtvé moře
Karel Čapek: v letech 1921 – 1923 byl dramaturgem Vinohradského divadla, též se tam účastnil i režírování, ve 20. letech se soustředí převážně na dramatickou tvorbu – tehdy bylo inscenováno šest z jeho osmi her.
Josef Čapek:				à společně:
					Matka
					Bílá nemoc
František Langer: 1888 – 1965, psal prózy i dramata
					Jízdní hlídka
					Velbloud uchem jehly
					Periferie – trochu do Dostojevského
					Obrácení Ferdiše Pištory – náprava zlodějíčka
Dvaasedmdesátka – zfilmováno, první hl. role Dany Medřické
Vladislav Vančura:			Jezero Uhereve
Vítězslav Nezval:			Milenci z kiosku
					Schovávaná na schodech
Karel Hugo Hilar: režisér Vinohradského divadla
Avantgardní scény mezi válkami
-	autorská divadla, levicové zaměření
-	Osvobozené divadlo – založeno v roce 1925 jako divadelní scéna Devětsilu (Jindřich Honzl, Jiří Frejka); 1927 příchod Voskovce a Wericha – volné dějové pásmo písní, scének, baletních vložek a tzv. forbín: jazykový vtip a aktuálnost; ve 20. letech začíná politika, stupňuje se a vrcholí příchodem Jaroslava Ježka
Vest pocket revue (revue z kapsy u vesty) – pro intelektuální vrstvy, recese, hra se slovy, forbíny
Smoking revue
Caesar – útok na fašismus, zesměšněna válka, Bulva a Populus
Osel a stín – odhalování korupce
Kat a blázen – Radúzo a Mahuléno
Balada z hadrů – drama o F. Villonovi
Nebe na zemi
Těžká Barbora – proti Hitlerovi
Pěst na oko – poslední inscenace
Hlavou proti mihuli – jiz nebyla inscenována
		na podzim roku 1938 divadlo uzavřeno, V + W + J emigrovali do Ameriky
-	Divadlo D34 (později dovadlo E. F. Buriana)
-	Emil František Burian: v divadle měl skupinu voiceband (recitace) – něco, jako mluvená opera, scénické montáže, upravil Moliera, Goethova Fausta, Puškinova Oněgina. Gézu Včeličku, Máchův Máj, staré barokní hry, pásma z lid. písní a říkadel, marxista, politicky činný
-	vlivy německého dramatika:
-	Bartolda Brechta – epické divadlo, antifašista, emigroval
Strach a bída třetí říše
Matka Kuráž a její děti – protiválečné
Život Galileiho – odpovědnost vědce za svoje vynálezy
-	kabaret: Červená sedma podle zakladatele Jiřího Černého, vystupuje i píše E. Bass
-	kabaret: Bílá labuť na místě dnešního obchoďáku na Florenci
Význam zbylých divadel a jejich repertoáru v době nacistické okupace 
???
Úpadek dramatické tvorby po roce 1948
-	hraje tzv. socialistický realismus
-	výrobní tematika
Vašek Káňa			Parta brusiče Karhana – účelové zkreslování historie
Vojtěch Cach			Duchcovský viadukt 
-	útěk do venkovské tematiky
Miloslav Stehlík		Selská válka
-	pokus o satiru
Václav Jelínek:		Skandál v obrazárně
Začátek obratu na přelomu 50. a 60. let + dramatická tvorba F. Hrubína
-	ve 2. polovině 50. let příklon k postavám inteligentů a problematice mládeže
Pavel Kohout:		Zářijové noci
Milan Jariš:			Inteligenti
Vítězslav Nezval:	Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou – 1956, ideologicko-proklamativní boj za mír
-	ND se obrátilo na Františka Hrubína, aby pro něj napsal původní českou divadelní hru,
neboť o ně byla nouze. Ten napsal hned dvě:
František Hrubín:		Srpnová neděle – 1958, problémy současné mládeže
				Křišťálová noc – 1961, vztahy na venkově
à vybral si přímo pro své hry herce a role jim psal „na tělo“; lyrická dramata, vykreslují charaktery  
-	v 60. letech se objevují noví mladí autoři:
Josef Topol: většinu dramat mu inscenovali na Vinohradech
		histor. drama:	Půlnoční vítr – z doby 30ti leté války
		ze současnosti: Konec masopustu
				Slavík k večeři
				Hodina lásky
Sbohem Sokrate – 1976, vyšlo v samizdatu, zakázána inscenovat, hrála se až v letech 90 a 91
-	nárůst grotesky, frašky a satiry:
Vratislav Blažek: již nežije, emigroval v 70. letech
				Tři přání – 1958, zfilmováno
				Příliš štědrý večer
				Starci na chmelu – zfilmováno
				Dáma na kolejích – zfilmováno
Ladislav Smoček: kmenový autor činoherního klubu
				Bludiště
Podivné odpoledne doktora Zvonka Burkeho – 1965, situační komedie
Václav Havel: pro divadlo Na zábradlí, zákaz další činnosti, ale jeho hry se hrají v zahraničí
				Zahradní slavnost
				Vyrozumění
				Ztížená možnost soustředění
absurdní humor:	Horský hotel – zfilmováno
			Largo dezoláto – zfilmováno
			Pokoušení
jednoaktovky:		Audience
			Vernisáž
			Protest
František Pavlíček: mimo jiné scénárista Markéty Lazarové
pro Vinohrady:	Zápas s andělem – 1961
pro Bytové divadlo:	Dávno, již dávno tomu – o B. Němcové, ale v tehdejší době odraz současnosti
-	doma u Vlasty Chramostové se scházejí autoři a herci a hrají si divadlo à tzv. Bytové divadlo
Milan Uhde:			Děvka z města Théby – historická hra
				Král – Vávra – degenerace moci
				Balada pro banditu – pro brněnské divadlo Husa na provázku
-	v 60. letech na jevišti tzv. existencialismus:
Milan Kundera:		Majitelé klíčů – 1962
Jakub a jeho pán – 1971, zpracování Diderotova Jakuba Fatalisty
		à hráno v Ústí, pod své jméno vzal tuto hru Eduard Šorm
Významná role divadel malých forem, experimentálních studií a scén
-	v 60. letech začínají vznikat tzv. divadla malých forem
SEMAFOR: „sedm malých forem“ , zakladatelé J. Suchý a J. Šlitr. Po Šlitrově smrti hledá Suchý vhodného partnera, ale nenachází. Vždy objeví již formovanou dvojici: Šimek a Grossman, po Grossmanovi nastupuje Sobota, poté Šimek s Molavcovou
	
				Člověk z půdy
				Taková ztráta krve
				Zuzana je sama doma
-	Od SEMAFORU se odštěpilo Divadlo na zábradlí 
-	Vznik Činoherního klubu – provádějí a hrají úpravy ruského repertoáru
-	Studio Ypsilon
-	Divadlo Járy Cimmermana – založené na mystifikaci
-	Divadlo Na fidlovačce
-	Dejvické divadlo
Dramatikové a divadla současnosti dle vlastního výběru
 -
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT