Hydrosféra
Hydrosféra
tvořena vodou, která se vyskytuje v oceánech, mořích, řekách, jezerech, rybnících, ledovcích, horninách i atmosféře
voda představuje přírodní zdroj, účastní se přenosu hmoty a energie mezi atmosférou a hydrosférou, je pro ni typická přítomnost minerálních látek a solí
Oběh vody
- způsoben sluneční energii a zemskou přitažlivostí, vlivem tepla se voda vypařuje, vzdušné proudy unášejí vodní páry na velkou vzdálenost, při poklesu teploty nastává kondenzace par, které ve formě srážek vlivem zemské přitažlivosti padají na zem
Moře a oceány
tvoří obal Země, označuje se světový oceán
oceánský reliéf: dno světového oceánu, podobá se povrchu pevnin, pokryt usazeninami vzniklými rozrušením pevnin nebo tvořené schránkami mořských živočichů, sopečným nebo kosmickým materiálem
Oceánská voda
roztok, ve kterém jsou rozpuštěny minerální a organické látky a plyny
salinita: celkové množství rozpuštěných minerálních látek v 1 kg vody, průměrná salinita je asi 35 promile, podílí se na ní hlavně chloridy a sírany
ovlivňována výparem, atmosférickými srážkami, přítokem říční vody, zamrzáním, rozmrzáním, pohyby vody
v rovníkových oblastech je snižována velkým množstvím srážek, v obratníkových oblastech se zvyšuje v důsledku velkého výparu a malého množství srážek, v polárních oblastech se snižuje, protože vzrůstá vliv přítoků řek a vody z tajícího ledu a sněhu, nízká teplota vzduchu a výpar
- obsah solí způsobuje, že mořská voda zamrzá při teplotách nižších než 0°C, při salinitě 35 promile zamrzá při teplotě -1,9°C.
brakická voda: při ústí řek do moří se vytváří voda smíšená, vrstva sladké vody spočívá na slané
Barva oceánské vody
závislá na obsahu minerálních a organických látek: moře obsahující velké množství anorganických látek má žlutohnědou barvu, voda s bohatým planktonem zelenou a voda chudá na plankton modrou
Teplota oceánské vody
hlavní zdroj tepelné energie oceánu je pohlcování slunečního záření - pohlcuje 85%, stává se tím rezervoárem tepla a je hlavním regulátorem teploty zemské atmosféry, dodávání tepla ze dna oceánů a z chemických a biologických procesů
ztrátu tepla způsobuje vyzařování tepelné energie z hladiny oceánu a výpar vody
horizontální přenos tepla: uskutečňují hlavně mořské proudy, hlavní přenos probíhá z nižších zeměpisných šířek do vyšších - uskutečňují teplé mořské proudy
vertikální přenos tepla: uskutečňován konvenčním prouděním - teplejší voda s vyšším obsahem soli klesá do větších hloubek
výkyvy teploty: denní - na hladině oceánů jsou malé, sahají do hloubky 20-30 m
roční - jsou závislé na zeměpisné šířce, sahají do hloubky 200-400 m, na dně hlubokomořských pánví se teplota pohybuje od 0° do 2°C ve všech oceánech
Hustota oceánské vody
je vyšší než u sladké vody, závisí na teplotě, salinitě a tlaku, nejnižší hustota vody je v tropických oblastech, kde je ovšem velká salinita, ale také nejvyšší teplota
se zeměpisnou šířkou se hustota vody postupně zvyšuje, nejvyšší hustota je v polárních mořích
Ledový pokryv:
souvislý pokryv - tabulový led, dosahuje maximální mocnosti 2,5 m, při mrznutí se vylučují soli a voda pod ledem se stává slanější, což znesnadňuje další mrznutí
rychlost tvorby ledové pokrývky je ovlivněna rozvlněním hladiny, salinitou a zásobami tepla v podpovrchové vrstvě vody
ledové návrše: vlněním a mořským dmutím se led láme v ledové kry, se kupí na sebe a přimrzají k sobě
kry a návrše jsou mořskými proudy vynášeny z polárních moří až k 30° severní a jižní šířky, nad hladinou vyčnívají jen jednou šestinou, pod hladinou je pět šestin, nejmohutnější pocházejí z pevninských ledovců (úlomky z Antarktického ledovce jsou ploché se svislými stěnami o rozloze několik desítek km2, z grónského ledovce mají tvar špičatých hor vysokých až 100 m - ledové hory
Pohyby oceánské vody
mořská voda je v neustálém pohybu, příčinou jsou kosmické vlivy (přitažlivost Slunce a Měsíce), fyzikálně chemické vlivy související se slunečním zářením, oběhem vzduchu a pohyby zemské kůry)
Mořské dmutí
příliv a odliv, způsobené vlivem působení gravitačních sil Měsíce a Slunce
Vlnění
vlny eolického původu:
příčinou je působení větru na hladinu, vítr přivádí jednotlivé vodní částice do krouživého pohybu, ten se děje v orbitách, uzavřených kruhových drahách
vlnu tvoří hřbet a vpadlina, výška je vertikální vzdálenost mezi hřbetem a vpadlinou, závisí na velikosti plochy vodní hladiny
tsunami:
- jsou vyvolané podmořským zemětřesením nebo sopečnými podmořskými výbuchy, způsobují značné škody na mořském pobřeží
Mořské proudy:
hlavní příčina vzniku je cirkulace atmosféry, vznikají nucené proudy - hnané větrem, které mohou pokračovat setrvačností i mimo oblast cirkulace atmosféry
způsobují přenos obrovského množství vody na velké vzdálenosti, který se uskutečňuje horizontálně i vertikálně
dochází k regulaci teploty vody v oceánech na hladině i v hloubce
mají velký vliv na podnebí samotných oceánů a moří, ale ovlivňují i klima přilehlých pevnin
velké proudy nemají stále stejný směr, mohou se dočasně odchylovat od svých pravidelných tras
teplé proudy: přinášejí teplejší vodu z nižších zeměpisných šířek do vyšších (Golfský, Brazilský)
studené proudy: přinášejí chladnější vodu z vyšších zeměpisných šířek do nižších k rovníku (Labradorský)
Vody pevnin
povrchová voda je voda odtékající, nebo zadržená v přirozených i umělých nádržích, tato voda pochází ze srážek, tajícího sněhu a ledu a podzemních vod
nikdy se v přírodě nevyskytuje chemicky čistá voda, vždy v sobě obsahuje plyny (kyslík a dusík) a rozpuštěné pevné látky, minerální látky, které jsou nejvíce zastoupeny NaCl, sírany a uhličitany, v menším množství bývají železo a mangan, organické látky bývají ve vodě zastoupeny aminokyselinami a kyselinou huminovou
Vodní toky
místo vzniku vodního toku je pramen, kde vyvěrá podzemní voda na povrch, může to být výtok vody z jezera nebo odtok vody z tajícího ledovce
začínají jako potoky nebo bystřiny, spojením několika menších toků vznikají řeky, soustava vodních toků na určitém území tvoří říční síť
každá říční síť má svůj hlavní tok a přítoky
povodí: území, ze kterého vodní tok odvádí povrchovou i podpovrchovou vodu
rozvodí: hranice mezi jednotlivými povodími
úmoří: území tvořené povodími vodních toků, které odvádějí vodu do téhož moře
průtok: množství vody, které proteče průtočným profilem za sekundu
vodní stav: výška hladiny vody nad zvoleným pevným bodem
Jezera
přirozená sníženina zemského povrchu vyplněná vodou
vulkanická: vodou zatopené jícny a krátery vyhaslých sopek
tektonická: vznikla při tektonických pohybech tak, že byla oddělena část moře vyzvednutím pruhu pevniny, nebo došlo k poklesu ker zemské kůry podle zlomů, tím se vytvořily zlomové a příkopové propadliny, které se zaplnily vodou
ledovcová: vznikla modelační činností ledovců, v horských oblastech se vytvořila jezera karová, což je vodou vyplněný skalní kotel ve vyživovací oblasti ledovce, nebo jezera hrazená morénovým valem jsou vodou vyplněná ledovcová údolí zahrazené čelní morénou
krasová: vznikla zaplavením krasových závrtů nebo poljí
pobřežní: vznikla z části mořských zálivů, které byly odděleny od moře narůstáním písečných náplavů
jezera smíšeného původu: vznikla kombinací rozličných procesů, vyznačují se tvarovými zvláštnostmi jezerní pánve, patří sem tektonická jezera přemodelovaná erozí pevninského ledovce
představují 0,5% zásob sladkých vod na Zemi
Bažiny
části zemského povrchu, jejichž půda je prosycena vodou, předpoklad pro vznik takový, že je množství srážek je větší než výpar, bývají trvale nebo větší část roku zaplaveny vodou
Rašeliniště
vznikají v jezerních pánvích a na rozvodích řek, zarůstají rašeliníkem a mechem, rašeliník má schopnost udržet v sobě velké množství vody, je schopen rychle převládnout nad okolní vegetací
Slatiniště
vznikají v okolí vývěrů podzemních vod nebo v oblasti slepých říčních ramen zarůstáním vlhkomilným rostlinstvem, půdy bývají chudé, kyselé
Umělé vodní nádrže
rybníky:
průtočné: vybudované na vodních tocích, které jimi protékají, nebo je do nich voda přiváděna uměle, nejpočetnější, hlavně pro chov ryb
pramenité: v místech vyvěrajících pramenů, studená voda, pro chov ryb nevhodné
nebeské: zásobovány výhradně vodou ze srážek, hladina během roku kolísá, v zimě promrzají
přehrady:
ochranné: k zadržení vody při povodni
vyrovnávací: budovány pod hydroelektrárnami, slouží k zachycování nevyrovnaných odtoků z elektrárny, vypouštějí vodu regulovaně podle potřeby
víceúčelové: k výrobě elektrické energie, zásobování pitnou vodou, zavlažování…
Sníh a led
voda je v pevném skupenství jako sněhová pokrývka nebo led, v zimním období je menší část vody vázána ve sněhu a ledu přechodně, 68,4% vody celkových zásob sladké vody je vázáno hlavně v ledu
Podpovrchové vody
půdní voda: voda obsažená v půdních pórech, nevytváří souvislou vodní hladinu
podzemní voda: vyplňuje průlivy, pukliny a dutiny zvodněných hornin, vytváří hladinu podzemní vody
krasová podzemní voda: nachází se ve vápencích a dolomitech, v kterých jsou pukliny zvětšené natolik, že vznikají podmínky pro výskyt a pohyb minerální vody
prameny:
teplé a studené: u studených teplota vody nepřevyšuje průměrnou teplotu ovzduší, u teplých převyšuje
termální, gejzíry: vyskytují se ve vulkanicky činných oblastech, pravidelné erupce proplyněných vod
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát