Tak trochu balada
Když nebe modré zatáhne se,
když ztichne všechno živé v lese,
to se bouře blíží sem,
zas napije se suchá zem.
Dusno nepříjemné vládne,
každou chvíli už to spadne.
I zablesklo se v temné dáli,
děti u lesa si hrály...
Vítr vane studený,
déšť smáčí suché kameny.
Blesk na strom prudce uhodil,
strom ten sebou pohodil.
Děti běží k svému domu,
strach majíce z toho hromu.
Doma únava je klátí,
však strach na nich je stále znáti.
Když ráno se probraly,
bratra svého hledaly.
Doma nebylo jej znáti,
i rozběhla se k lesu máti.
Již ticho jest, všude mír,
však včera ještě strom tu byl.
Kraj lesa zde třísky střeží,
tělo chlapcovo v nich leží.
Les hustý bují kol a kol,
les hustý skrývá srdce bol...
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT