- rozdělení:
· s tvarovým stykem
o s příčným kolíkem
o s párovým válcovým kolíkem
o perem
o drážkový spoj
o neokrouhlený
· se silovým stykem
o svěrný se šroubem
o svěrný s kuželem
o rozpěrný pružnými kroužky
o rozpěrný pouzdrem
o tlakový
· předepjaté s tvarovým stykem
o s párovým kuželovým kolíkem
o klíny

PERA A PEROVÉ SPOJENÍ:
- používáme u spojovaných součástí zajištěných proti osovému posunutí nebo mají-li se součásti po hřídeli posunovat
- pera vodící a pera těsná – vyrobeny z čisté tažené klínové oceli; drážky pro pera se zhotovují s tolerancemi
- pera vodící – další lícování není třeba, používají se hlavně pro nalícování součástí přesouvaných po hřídeli; v drážce jsou pojištěny jedním nebo dvěma šrouby se zapuštěnými válcovými hlavami
- pera těsná – mají boční plochy lícovány; používáme je k přenášení velkých sil
- pera kotoučová – používáme k zajištění součástí proti otáčení na hřídeli; mají tvar poloviny kotouče; lze je snadno vyrobit; nevýhodou je, že hřídel je drážkou značně zeslaben

KLÍNY A KLÍNOVÉ SPOJE:
- používáme k rozebíratelnému spojení strojních součástí nebo k nastavení vzájemné polohy dvou součástí
- podle použití dělíme klíny na:
- podélné klíny – k upevňování různých strojních součástí na hřídel, s nímž se otáčejí; přenášíme jimi kroutící moment
- třecí klíny – mají válcovou plochu, která je zaoblena podle poloměru hřídele; používá se k přenosu zcela malých sil nebo pro naklínování pouze dočasné
- ploché klíny – mají rovnou dosedací plochu; tyto klíny vyrábíme s nosem a bez nosu; používají se s výhodou na stavbách, kde lze při montáži hřídel snadno spilovat; přenášíme jimi střední síly
- drážkové klíny – pro větší síly; kroutící moment přenáší boky; používáme je nejčastěji; dělají se s nosem, bez nosu nebo vsazené
- tečné klíny – k přenášení velkých a střídavě působících obvodových sil
- příčné klíny – přenášejí síly kolmě k jejich podélné ose; klín je kolmý k ose spojovaných součástí
- spojovací – mají jednostranný nebo oboustranný úkos; průřez klínu je obdélníkový; používáme je ke spojení dvou součástí namáhaných střídavými silami
- stavěcí – k nastavení a přidržování pánví ojničních hlav, klikových ložisek nebo jimi zajišťujeme správnou polohu dvou součástí

SVĚRNÉ SPOJENÍ:
- používáme je tehdy, je-li třeba často měnit vzájemnou polohu spojovaných součástí; spoje dosáhneme vzájemným sevřením nebo vzepřením dvou součástí
- svěrné spoje se šroubem
- svěrné spoje celistvého náboje se šroubem (může přenášet kroutící moment i suvnou sílu)
- svěrné spoje děleného náboje se šroubem (používáme u větších průměrů hřídele)
- svěrné spoje se šroubem s proříznutým nábojem (využíváme ke sevření součástí její vlastní poddajností, tím zmenšíme napětí ve šroubu)
- svěrné spojení s kuželem a klínem
- svěrné spojení s výstředným kotoučem (u přípravků, kde záleží na rychlém a snadném upnutí a uvolnění součástí)

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3013