Hrabal, Bohumil - Perlička na dně

Stručný popis:
Perlička na dně od Bohumila Hrabala je sbírka povídek, kde se v každé vystřídají jíní lidé a pokaždé je vedena různym směrem. Jsou to samostatné příběhy, kde lidé přicházejí a zase naopak. Během pár stránek se o nich dovíme téměř vše, co jde z obyčejného rozhovorů vyčíst a Bohumil Hrabal nám je zprostředkovává ve 12 povídkách (kapitolách). Tuto knížku napsal v 50 letech, když působil jako sběrač papíru v Libni. Perlička na dně byla vydána roku 1963 a název neni převzat ze žádné povídky. Sám si všechny hlavní osoby (perličky) položil na pomyslné dno! Vyšla přibližně v 15 jazycích a stala se velmi oblíbenou z jeho sbírek.

Večerní kurs
Tato povídka se odehrává v prostředí centra Prahy, okolo Národního divadla. Popisuje rozhovory 3 lidí, kteří se setkají na večerním kursu v autoškole. Hlavní postavou je instruktor Fořtík, který už ve svém životě prožil řadu věcí. Hned na začátku dochází k debatě mezi Fořtíkem a jeho žákem, jistým mladíčkem, který je ve věku kolem 18 let. Vypráví jak na vesnici jezdí za svoji přítelkyní na svoji mašině bez papírů a tamnější policisté jsou z toho celý vedle. Sám mladík je velmi zručný na řízení motorky, ale neumí vůbec dopravní testy. Proto už je v autoškole, skoro pul roku. Svědkem tohoto rozhovoru byl sám Hrabal, který po tom absolovuje svoji cvičnou jízdu. Kdy se s instruktorem dobře seznámí a vypráví mu, jak má motorky v krvi, že jeho otec byl dobrý jezdec. Kolikrát ani nedojeli do vytouženého cíle a jeho tajný sen bylo být motocyklovým závodníkem. Vypráví jak z toho byla maminka zoufalá a on jako mladý kluk nadšený. To vše stačili probrat ve svém vytyčeném úseku a nakonec oba usoudili, že jeho otec měl svůj velikej život s řidítky v rukou!

Staré zlaté časy:
Tentokrát se rozhovor odehrává na Žluté plovárně, při velmi slunečném dni. A to mezi dvěmi stařímy pány, bejvalým hostinským a lékařem. Oba začali vzpomínat na staré dobré časy. Zážitky se odehrávají kolem roku 1910 - 1920. Doktor vypráví, jak se dostal k prvnímu lékařskému zákroku, kdy jeho pacientem byl mladík pokousaný psem. I když se potom zabil, předpověděl mu velkou budoucnost. Také zachraňoval ukouslé ucho, pomohl pacientce vydávit tasemnici a spoustu různých chorob si mohl připsat na svůj účet. Nejvíce ho proslavily uhlákové neštovice, kterými onemocněl stejně jako pacient. Ten utekl tzv. hrobníkovi z lopaty a sám doktor se z toho také dostal. V rozhovoru mu přitakával hostinský, který se v mládí vsadil, že při Sokolském sletu vytočí 100hl piva. Když to splní, může vlastnit celoročně stánek na Strahovským stadioně. Což by byla nádhera. Ale co, sokolů bylo hodně, návštěva byla veliká, ale počasí nakonec nepřálo. Bylo deštivo a poměrně chladno. Na pivo v tu dobu nikdo neměl chuť a 100hl mizelo v dáli. Napadla ho šikovná věc! Začal prodávat chlebíčky své vlastní výroby. Během pár dnů se výrazně zvedla poptávka a nakonec si do vlastní kapsy vydělal 300 000. Takže Tyršova myšlenka byla splněna.

Křtiny:
Hlavnímy postavami je šofér a chlap, který zajišťuje pohřby. Vše to začíná tím, že hrobař sedí na kraji silnice a jen tak přemýšlí o životě. Ujel mu autobus do vesnice, kde měl zajištěný noclech. Je večer a hrobař si bere stopa. V automobilu se seznámí se šoférem a začnou probírat svá zaměstnání. Když se šofér dozví, že veze chlapa zajišťující pohřby optá se: ,, Jestli by mu za svezení, nezajistil krásný pohřeb\"? Oba začnou probírat otázku smrti, jak je důležité mít příjemný smuteční obřad a nebo naopak. Co je to vlastně smrt? Při cestě se jim do cesty postaví králík a řidič zrychlí, aby mohl domů přivézt nějakou kořisť. Naposlední chvíli mu uteče, to samé se opakuje i s bažantem. Nakonec těsně před vesnicí sejme tímto způsobem srnku. Jak je vidět má už v tomto oboru pytláctví praxi, maso vozí do svého hostince. Oba jsi jsou vlastně vzájemně podobný. Každý připravuje pohřeb, hrobník v krematórium s věnci a šofér na pekáči s tymiánem.
Letní chladný den roku 1947 se blíží ke svému konci a oba si dopřejí nádherné křtiny, ze srnčího masa.

V této knížce je řada těchto rozhovorů, nejvíce se mi líbila povídka Křtiny. Dále taky Smrt pana Baltisbergra, Emánek a třeba i Baron prášil. V některých se objevuje i notná dávka humoru.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=3771