Jaroslav Vrchlický (1853 – 1912)

Narodil se v Lounech, vlastním jménem Emil Frýda. Po maturitě začal studovat theologii, přešel na filosofickou fakultu, kde se věnoval studiu románských jazyků. Po ukončení studií působil jako vychovatel v severní Itálii. Po návratu byl tajemníkem ČVUT. V této době na něj mělo vliv přátelství se spisovatelkou Sofií Podlipskou (sestra Karoliny Světlé). Oženil se s její dcerou Ludmilou. Hodně cestoval. Dostalo se poct jak v cizině, tak v Čechách. Získal čestný doktorát Karlovi university. Období slávy končí v 90. letech – neshody v manželství, kritika tvorby ze strany mladých umělců… V roce 1908 ho postihla mozková mrtvice, zbytek života strávil v ústavu pro duševně choré v Domažlicích, kde také zemřel.

Jeho dílo obsahuje na 250 svazků.

1. Lyrika

a. Intimní lyrika – je zpovědí básníka, můžeme v ní sledovat celý jeho život
- Z hlubin – první sbírka, v ní navazuje na májovce. Sbírka je naplněna mladistvím pesimismem, příbuzným Máchovi. Ve sbírce
- Rok na jihu – vyjádřil své okouzlení krásami italské přírody
- Eklogy a písně – (Ekloga je pastýřský zpěv)
- Poutí k Eldorádu – (Eldorádo je vybájená země). Je zde vyjádřena jeho zpověď opojením života.
- Hořká láska, Okna v bouři – V těchto dvou sbírkách jsou básně hořkosti nad rodinným rozvratem.
- Než zmlknu docela – vyjadřuje své pochybnosti o svém nadání a hodnotě díla.
- Strom života – znovu zde oslavuje život, nachází znovu víru v sebe, při poctách k 50-ým narozeninám.
- Meč Damoklův – vyjádřena úzkost při příchodu nemoci

b. Reflexní lyrika – vyjadřuje jeho filosofické názory. Za své nejlepší považoval sbírku
- Život a smrt – vyslovuje zde pesimistický názor na smysl lidského snažení
- Má vlast – vlastenecké motivy
Zdokonalil formu sonetu (znělky). Nejvýznačnější znělky shrnul do sbírek
- Sonety samotáře
- Nové sonety samotáře
- Poslední sonety samotáře


2. Epika
- Zlomky epopeje lidstva – Po vzoru „Legendy věků“ (Viktor Hugo) chtěl podat obraz dějin lidstva od počátku až do své doby. Kromě epických básní jsou zde básně o smyslu dějin a o kosmu. Celý cyklus zahájil sbírkou
- Duch a svět – obsahuje básně o vzniku světa, pravěku a mytologie.
- Zlomky epopeje lidstva – látky z doby antické
- Nové zlomky epopeje lidstva – renesance až po francouzskou revoluci
- Brevíř moderního člověka – zde se zamýšlí nad tím, co přineslo 19. století (Darwin, Edison, Tolstoj, Ibsen)
- Skvrny na slunci – Jsou zamyšlením nad koncem 19. století a úkolech, které přenechává budoucnu. Zatímco Hugo je optimistický Vrchlický považuje za vrcholné období dobu antickou. Ke zlomků bývají přiřazovány sbírky
- Mýty – jsou zde obsaženy básně s českými náměty (Šárka, Legenda o svatém Prokopu)
a
- Selské balady – básně: Balada o smrti Jana Koziny, Loretský ze Lkouše


3. Dramata
Mají napínavý děj, jsou psána většinou veršem. Z českého dávnověku čerpají dramata:
- Drahomíra
- Bratři
Z cizích námětů (antické – řecké)
- Hippodámie – Trilogie
a. Náměty Pelopovy
b. Smír Tantalův
c. Smrt Hippodámie
Veselohra
- V sudě Diogénově
- Midasovi uši – námět Král Lávra
- Noc na Karlštejně

Velmi významné jsou překlady z francouzštiny, překlady Goetha, Schillera, Ibsena, Andersena

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=4027