Člověk a zlato

Jedním z prvních kovů, které člověk objevil, bylo zlato. Zlatá
žíla ve skále pravděpodobně svým žlutým leskem přilákala jeh
zrak. Brzy člověk také poznal základní vlastnosti tohoto kovu. Na oddělení zlata od horniny nepotřeboval ani zvláštní chemický
proces. Zlůato se dá bez podstatné ztráty na váze znovu a znovu
tavit, nekalí se a ani nerezaví. Prácě pro tyto vlastnosti jej
považujeme za drahý kov. Tato přitažlivá látka byla ovšem měkká
na výrobu zbraní. Člověk však brzy poznal, že když zalato smíchá
s mědí nebo se stříbrem, mohou se z něj vyrobit číše, konvice i
cenné šperky. Protože se zlato vyskytovalo v přírodě poměrně
řídce, odedávna přinášelo svému majiteli moc a úctu; setalo se
také ideálním materiálem pro ražení peněz a lehce ho bylo možno
uložit, aniž by se jeho hodnota snížila. Mnozí panovníci si
shromáždili obrovská množství zlata a - jak svědčí vnitřní
sarkofág egyptského faraona Tutanchámona - věřili, že má pro
člověka cenu také v záhrobí.

Zlato se nachází zejména v štěrku anebo písku potoků, kam bylo
vyplaveno z hornin. Zlatá naplavenina byla prvně objevena již
někdy před 3000 lety. Kov se od písku odděloval tak, že písečný
kal se propíral v ovčích kůžích; zlato pak zůstávalo zachyceno ve vlně. Takto pravděpodobně vznikla pověst o zslavném zlatém rouně.

V době zlaté horečky v kalifornii, na Klondiku a v Austrálii
patřil tento primitivní způsob rýžování stále ještě k hlavním
způsobům dobývání zlata.

Dnes se těží hluboko pod povrchem země z křemičitých hornin.
Téměř polovina světové produkce zlata pochází z bohatých
nalezišť ve Witwatersrandu v jihoafrickém Trasvaalu.

Zlatá ruda se nejdříve rozemele na jemný prášek a pak se ve
velkých nádržích vyluhuje kyanidem sodným, sloučeninou, která
rozpouští zlato. Roztok se filtruje a chemickým procesem z něj
opět vyloučí zlato.

Zlato je obsaženo také v mořských vodách. Odhaduje se, že v 1
kilometru krychlovém mořské vody je obsaženo zlato v hodnotě 90
miliónů dolarů. Jenomže těžba zlata z mořské vody je velmi
nákladná.
Zlato je mimořádně tvárné. Z 35g vzácného kovu lze vytáhnout drát
dlouhý 100 km, vykout lísteček, tenký pouze jednu desetitisícinu
milimetru.

Zlato zůstává v kapitalistickém světě stále mírou bohatství,
symbolem vážnost a moci a ještě nedávno byly peněžní systémy
mnoha zemí založeny na tzv. zlatém standartu. Znamenáto, že
kdykoliv si kdokoliv mohl vyměnit bankovku za zlato stejné
hodnoty v pevně stanoveném kursu.

Odnepaměti snili lidé o možnosti vyrobit zlato z neušlechtilých
kovů. Tento kýžený cíl - transmutace - zaměstnával po více než
2000 let alchymisty, předchůdce moderních chemiků. Ale bez
znalostí moderní fyziky musely všechny jejich snahy ztroskotat.

Teprve jaderným fyzikům se podařilo uskutečnit sen alchymistů.
Bombardováním atomů rtuti (80 protonů v jádře) neutrony se rtuť
mění na zlato (79 protonů v jádře). Jako prvnímu se to podařilo
fyzikovi harvardské univerzity Kennethu T. Bainbridgeovi v roce
1941. Ale těžko by se kdo touto moderní alchymií obohatil,
výrobní proces zlata je skutečně velmi drahý.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5354