Můry

třída:
Hmyz

druh:
Motyli - můry


Vypracovala:
Romana Šatrová
HMYZ


Je třída členovců, jejich tělo je kryto pevnou kutikulou, která zastává i funkci vnější kostry, protože se na ni upínají svaly.
Tělo je rozděleno na hlavu, hrudˇa zadeček.Na hlavě jsou smyslová ústrojí (1 pár tykadel, 1 pár složených očí) a ) ústní ústrojí, na hrudi 2 páry křídel a 3 páry končetin, zadeček je bez končetin.
Hmyz podle nového systému dělíme na podtřídy skrytočelistných a jevnočelistných. Skrytočelistní mají ústní ústrojí ponořené do ústní dutiny a patří sem prvotně bezkřídlí hmyz. Jevnočelistní mají ústní ústrojí (kousací, sací, bodavě sací, lízavě sací) před ústním otvorem. Patří sem jednak primárně bezkřídlá skupina šupinušek a pak všechen okřídlen (nebo druhotně bezkřídlý) hmyz.Druhotně bezkřídlý jsou blechy, štěnice, nebo dělnice mravenců. U dvoukřídlých (mouchy, komáři) je vyvinut jen první pár křídel, druhý se přeměnil v paličovitá kyvadélka.
Dosud bylo popsáno přes milion druhů hmyzu, ale předpokládá se, že počet druhů bude mnohonásobně větší. Je známo přes 300 000 druhů brouků, přes 120 000 druhů motýlů, přes 75 000 druhů dvoukřídlých, přes 20 000 druhů ploštic aj.Hmyz není hojný jen co do počtu druhů, ale také celkovým počtem jedinců. Letící sarančí hejno má až miliardu jedinců a při jejich objevení se náhle zatmí obloha. Mšice jsou také velmi početné – na jedné rostlině rajčete bylo napočítáno až 25 000 jedinců.
Pozitivní hospodářský význam má činnost hmyzu při opylování hmyzu rostlin užitkových i planě rostoucích. Mnoho z nich by nemělo semena a plody, kdyby nebyly opyleny hmyzem. Známými produkty hmyzu, které mají pro člověka vysokou hodnotu, jsou kokony bource morušového ( dávající hedvábné vlákno), včelí med a vosk, červené barvivo určitých červů (70 000 těchto drobných zástupců hmyzu dá 0,5 kg barvy). Existuje i velká skupina škodlivého hmyzu, který přenáší na člověka a domácí zvířata nebezpečné nemoci. Je to krev sající hmyz, jako např. blecha, která přenáší z krys na člověka a z lidí navzájem mor, nebo komáří samička druhu anofeles čtyřskvrnný, která přenáší na člověka průvodce malárie (bahenní zimnice). Dále je to i bodalka tse-tse, která přenáší na člověka průvodce spavé nemoci (bičíkovce tripanozómu). Píchnutí včely, vosy nebo sršně je nejen bolestivé, ale za určitých okolností může přivodit i smrt.
Také po sklizni napadá hmyz zásoby potravin. U nás je ročně 5-10 % sklizně obilí během skladování poškozeno hmyzem, v tropech až 50 %. K nejhorším škůdcům patří např. pilous, potemník moučný, červotoč spížní aj.
Kladný význam má i hmyz, který se živí jiným, především škodlivým hmyzem.Příkladem je ničení červce perlovce, které se červci živý. U nás v tomto směru hubením mšic, známá slunéčka, larvy pestřenky a larvy zlatooček.U primitivních skupin, jako jsou vidličnatky, chvostoskoci a šupinušky, nedochází k páření a přenos spermií je nepřímé. Samice vyhledávají volně položené kapky chámové tekutiny nebo spermatofory a přijímají je do pohlavních orgánů.



MŮRY

Edice příroda MOTÝLI A MŮRY, nejnovější fakta z jejich života –John FELTWELL

Motýli se dělí na dvě vzhledově i biologicky odlišné skupiny, ,,denní motýly“, a na ,,noční motýly“, pro laiky jednoduše ,,můry“. Co do počtu známých druhů můry dalece převyšují motýly (jejich podíl tvoří zhruba asi 90% druhů celého řádu).Můry jsou také i vývojově starší než motýli. Nejstarší fosilií motýla je druh můry z období asi před 140 miliony let. Můry stejně jako jiný hmyz jsou součástí kmene členovců, jejichž charakteristickými znaky jsou článkované tělo a končetiny.V zásadě mají můry (Heterocera) spíše robustnější vzhled s tělem poměrně hustě ochlupeným, než je tomu u motýlů.V klidovém stavu se křídla můr zpravidla střechovitě překrývají přes zadeček. Přední a zadní pár křídel je ve většině případů navzájem spojen pomocí zesílených brv nebo záhybu na místě jejich vzájemného dotyku. Tykadla mohou nabývat rozmanitého vzhledu.Většina můr je zbarvena nenápadně.

U hmyzů se vyskytují dva typy očí. Jednak jsou to tzv. ocelli neboli jednoduchá očka v počtu tří umístěná na temeni hlavy, jednak velké složené oči umístěné po stranách hlavy. Ocelli jsou jednoduché zrakové orgány vnímající jen směr a intenzitu přicházejícího světla. U motýlů těmito orgány disponují jen housenky.

Můry patří mezi hmyz s proměnou dokonalou, to znamená, že jejich vývoj prochází následujícími stadii : vajíčko – housenka – kukla – dospělec. Z nakladených vajíček se líhnou housenky.Housenka je vývojovým stadiem, jehož hlavní funkcí je nashromáždit dostatečné množství stavebních a energetických látek pro následující vývojová stadia.Většina housenek jsou vegetariáni konzumující rostlinnou potravu, ale máme i výjimečné případy dravých housenek jako například můry rodu Eublemma, požírající červce. Housenka během vývoje roste a vzhledem k tomu, že pevná kutikula brání jejímu růstu, musí se v pravidelných intervalech svlékat. Svlékají se obvykle 2-4krát. Vývoj housenky může trvat až 5 let. Housenka se po posledním svlékání promění v kuklu. Housenky můr zalézají před kuklením do země, kde si připraví komůrku nebo si ze sekretů snovacích žláz zhotovují pevné kokony, v kterých spočívá kukla. Úkolem dospělého jedince je zachování druhu spočívající ve spáření a nakladení vajíček

Některé druhy můr, jako například lišaji, posunuli svou dobu aktivity již do večerního soumraku, kdy se otevírají některé druhy nektarodárných květů, jako např. tabák nebo floxy. Mnoho druhů můr saje různé sladké šťávy, obzvláště milují mízu prýštící z poraněných stromů. Na druhé straně některé velké můry, jako např. martináč, nepřijímají potrav vůbec, protože mají zakrnělé ústní orgány.Některé drobné můry sbírají pyl jako doplněk výživy.

Můry lze považovat za mistry v maskování. Vzhledem k jejich noční aktivitě se nemusejí obávat útoků ptáků, ale hlavně netopýrů. U můr se proto vyvinula různá maskovací zařízení, která zvyšuje jejich šance přežití. Některé druhy k tomu volí jednobarevný nevýrazný šat v tónech šedi a hnědi, jež dokonale ladí s podkladem, na kterém sedí. Jiné druhy napodobují suché listy, jiné zase ptačí stříkance. Má-li poskytovat účinné maskování, kresba na křídlech musí mít takové uspořádání, které ladí s držením křídel v klidu.

Například poměrně běžné, ve dne létající můry, jako můra gamma nebo můra šedivková, mají na svých křídlech stříbrné nebo zlatité kresby. Stříbrné lesky prudce odrážejí světlo a mohou oslepit dravce. Zároveň rozkládají i obrysy sedícího motýla.

Orgánem čichu hmyzu jsou tykadla a vyznačují se neobyčejnou citlivostí jak na pachy hmyzu, tak i na vůně rostlin. Pár tykadel umístěné na hlavě prostorovou čichovou orientaci, to znamená, že dokáže přesně zaměřit zdroj pachu i na velkou vzdálenost.Stavba tykadel u můr je daleko složitějši než u motýlů.

Létání v noci vystavuje můry jejich největším nepřátelům, netopýrům. Pro zachování existence se u můr vyvinuly smyslové orgány, schopné registrovat ultrazvukové signály netopýřího sonaru. Zachytí-li můra takový signál, přimkne křídla k tělu a volným pádem klesá k zemi. Naopak přástevníci sami vydávají ultrazvuk na určitých frekvencí, který narušuje signál netopýrů tak, že ti pak přijímají falešné informace.

Vlastnímu páření předchází obvykle námluvy.Obzvláště u můr hrají pachy rozhodující roli při vyhledávání partnera. Čerstvě vylíhlé samičky vylučují intenzivní pachové látky – feromony -, které jsou samci schopni zjistit i ve stopových koncentrácích na mnohokilometrovou vzdálenost, a ty umožňují samečkům najít správnou cestu. Samečkové zase vylučují své vlastní pachové signály, kterými si snaží zajistit přízeň samičky. Sexuálně aktivní látky – feromony – jsou obsaženy v samčích specializovaných šupinkách – voničkách a sameček se jimi opakovaně snaží potřít odmítavou samičku.

Na post největší můry světa kandidují 2 druhy, ale pravděpodobně jako největší můru lze označit druh Thysania agrippina ze Střední a Jižní Ameriky, jehož rozpětí křídel dosahuje až 30 cm.Druhým, neméně velkým druhem, konkurujícím předchozímu druhu, je orientální martináč Attacus atlas. Právě tento druh byl v minulosti pokládán za rekordmana mezi můrami.

Můrou s největší hmotností těla a největší plochou křídel je australský martináč Attacus crameri caesar, který má rozpětí křídel 27 cm a plochu křídel 260 cm/2.

O status nejmenší můry na světě soupeří celá řada druhů z čeledi drobníčkovitých, jejichž housenky minují v listech. V Evropě je za nejmenší druh považována Johanssonia acetosae mající rozpětí křídel 3-4 mm

Jeden druh malajské můry je unikátní tím, že jako jediný představitel svého řádu přešel na sání krve savců, jako buvolů nebo tapírů. Její sosák je tuhý, na konci opatřený krátkými trny, jež umožňuje propíchnutí kůže a napíchnutí krevních kapilár.

Některé druhy můr (Noctuidae) pravidelně sají slzný sekret ze spojivkového vaku očí savců i člověka.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=5888