Funkce a vývoj žurnalistiky a literární kritiky od národního obrození až po současnost

23.

FUNKCE A VÝVOJ ŽURNALISTIKY A LITERÁRNÍ KRITIKY
OD NÁRODNÍHO OBROZENÍ AŽ PO SOUČASNOST


Kritika

- kritika = odborné posuzování
- literární kritika je velmi důležitou literárně-vědeckou disciplinou
- kritiku by měli tvořit kvalifikovaní lidé
- nekvalifikovaná kritika popř. neporozumění jejich dílům poznamenala život mnoha umělců (Mácha)
- počátky kritiky již na konci národního obrození
- Karel Havlíček Borovský
o Kapitola o kritice (formuluje v ní své kritické názory)
o kritika Tylova Posledního Čecha
o svůj kritický pohled a své pozorovatelské nadání uplatnil v Obrazech z Rus
- Jan Neruda
o především divadelní kritika
o Divadelní táčky (jeho kritiky, úvahy a postřehy)
o literární kritiku uplatňuje často ve svých fejetonech
§ umění kritiky a charakteristiky
§ pozorovací schopnosti
- Vítězslav Hálek
- F. X. Šalda
o stal se nejvýznamnější postavou české literární kritiky
o literární kritik, básník, prozaik a dramatik
o vedoucí osobnost literární generace 90. let 19. st.
o jeho kritická iniciativa ovlivnila českou literaturu
o proměnil kritiku v samostatný útvar literatury
o vytvořil podobu moderní české eseje o uměleckých otázkách
o r. 1895 se podílel na manifestu České moderny
o od r. 1928 do jeho smrti Šaldův zápisník
§ 9 ročníků
§ zvláštní typ časopisu
§ vyplnil ho vlastními pracemi
§ kritiky
§ eseje
§ úvahy a poznámky k situaci literatury
§ básně
§ povídky
o vychází ze subjektivního prožitku, ale snaží se o objektivnost
o tvůrčí metoda hodnocení díla
§ hodnotí i pravdivost a nadčasovost díla
- v meziválečném období se literární kritikou kromě F. X. Šaldy zabývají také
o Karel Čapek
o Marie Majerová
o „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kisch
- po roce 1945 literární kritika téměř vymizela
- kritika se rozděluje na
o oficiální
o samizdatovou
o exilovou
- Ferdinand Peroutka
- Zdeněk nejedlý
- R. Pytlík
- J. Chalupecký
- P. Tygrid
- J. Patočka
- Václav Havel
- Z. Fišer
- V. Bělohradský
- v současnosti působí mnoho kritiků – v novinách, časopisech
- Petr Bílek
- Jan Šulc
- Jan Lukeš
- Vladimír Macura


Žurnalistika

- žurnalistika = novinařina
- počátky žurnalistiky u nás již v době národního obrození
- první vydavatel Václav Matěj Kramerius
o nakladatelství Česká expedice
§ vydávány Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny
- Karel Havlíček Borovský
o Pražské noviny
o Národní noviny
o Slovan
- Josef Kajetán Tyl
o Květy
o Vlastimil
o Pražský posel
- velký rozvoj novinářství pokračoval v generaci „Májovců“
- Jan Neruda
o Obrazy života
o Národní listy
- Vítězslav Hálek
o Lumír
o Květy
o Národní listy
- v 70.-80. letech 19. st. vznikl časopis Lumír
o významné osobnosti doby
o zakladatelé
§ Jaroslav Vrchlický
§ Julius Zayer
o později ho vedl J. V. Sládek
- opozici Lumíru byl časopis Osvěta
o založil a vedl ho Stanislav Vlček
o přispívali do něj
§ Alois Jirásek
§ Karolína Světlá
§ Zikmund Winter
§ Eliška Krásnohorská
- v r. 1897 časopis Květy
o založil ho Svatopluk Čech
o verše a próza
- v 90. letech 19. st. vzniká Manifest české moderny
- Šaldův zápisník
- Moderní revue
- Nový kult
- v meziválečném období prosluly především Lidové noviny
o Karel Čapek
o Karel Poláček
o Eduard Bass
- „zuřivý reportér“ Egon Erwin Kish
- ve válečném období směly noviny psát jen o vyhovujících tematech
- po roce 1945 vznikají další noviny a časopisy
- po roce 1948 cenzura
- Ladislav Mňačko
o Opožděné reportáže
- časopisy
o Světová literatura
o Plamen
o Květen
o Host do domu
o Tvář
o Literární noviny
o Vokno
o Revolver revue
o Reflex
o 100 + 1 zahraničních zajímavostí
- s rozvojem rozhlasu a televize dostává žurnalistika novou podobu a získává na svém vlivu
- po r. 1989 přestává fungovat státní cenzura
- autocenzura (nutná – do jisté míry)
- nebezpečí zasahování a cenzury mocenskými skupinami vlastnícími nebo ovlivňujícími jiným způsobem sdělovací prostředky (celosvětově – Itálie – Berlusconi, USA, krize v ČT, . . .)
- žurnalistika „hlídacím psem demokracie“
- rozvoj žurnalistiky
- stále více vyžadován investigativní přístup
- dostávají se k nám i zahraniční noviny a časopisy
- internet
- „informační boom“
- dnes je nejtěžší informace správně zpracovávat a nakládat s nimi
- je třeba jistá míra nedůvěřivosti v přístupu k informacím a stálé ověřování z různých pramenů
- přebytek informací to zjednodušuje a zároveň ztěžuje
- média mimo jiné byla a jsou součástí politického boje i strategickým cílem během vojenských konfliktů
- mediální rozměr mezinárodních konfliktů – informační válka, dezinformace


investigativní žurnalistika – objektivní pohled, užito alespoň dvou vzájemně nezávislých
zdrojů, je třeba dát možnost vyjádření obou stran sporu, poukazování na problémy, které jsou aktuální a důležité, hledat nové skutečnosti a souvislosti


Četba

L. Mňačko: Opožděné reportáže
R. John: Proč?! (film)

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6311