ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA

ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA
Ve 20. letech převažují menší prozaické žánry: próza lyrická, utopická a reportážní. V 30. letech dominantní postavení prózy, zvláště románu společenského, psychologického a historického, zesílení epičnosti, tradiční žánr balady (baladická próza).
Přehled meziválečné prózy
· pokračují realisté (A. Jirásek, Z. Winter, K. V. Rais, T. Nováková, A. Stašek), naturalisté (Mrštíkové, K. M. Čapek-Chod), vrchol impresionismu (F. Šrámek)
· obraz války (F. Šrámek, R. Weiner, J. John, J. Hašek, K. Konrád), legionářská literatura (R. Medek, J. Kopta, F. Langer, J. Kratochvíl)
· vliv expresionismu (L. Klíma, R. Weiner, J. Weis)
· demokratický proud (K. Čapek, K. Poláček, E. Bass)
· katolicky orientovaná linie (J. Durych)
· společenská, sociální próza (I. Olbracht, M. Majerová, K. Nový, M. Pujmanová)
· ruralisté (J. Knap, F. Křelina, V. Prokůpek, V. Martínek, A. C. Nor, J. Vrba)
· psychologická próza (J. Havlíček, E. Hostovský, R. Weiner, J. Glazarová, B. Benešová, A. M. Tilschová)
· historická próza (J. Durych)
Dělení z hlediska ideového:
· literatura demokratická (demokratického středu) – skupina autorů sympatizujících s Masarykem (bratři Čapkové, K. Poláček, E. Bass, M. Glazarová)
· literatura konzervativní (zpátečnická)
· literatura socialistická
a. proletářská próza (M. Majerová, I. Olbracht)
b. avantgardní próza - odpovídá poetismu

SPOLEČENSKO-KRITICKÁ PRÓZA (sociální)
IVAN OLBRACHT (1882 – 1952)Mistr psychologické analýzy, jazyka. Představitel socialistické prózy (proletářské – v některých dílech).Vlastním jménem Kamil Zeman, syn advokáta Antonína Zemana (pseudonym Antal Stašek), Pochází ze Semil, studie práv nedokončil. Živil se jako novinář v levicových novinách - Právo lidu, Rudé právo. I. etapa – počáteční období
O zlých samotářích – povídková kniha. Hrdiny jsou lidé z okraje společnosti, všichni prošli životním neúspěchem, reakcí na toto je osamění, lhostejnost. Izolace v nich probouzí zlo. Důraz není kladen na děj, ale na studii určitého typu člověka a na popis prostředí.
Žalář nejtemnější – psychologický román. Hlavním hrdinou je osleplý muž, který není schopen se s tím smířit. Své utrpení obrací na ostatní, žárlí na svou ženu, ztrácí zdravý rozum.Jeho žena ho opouští.
Podivné přátelství herce Jesenia – psychologický román. Líčí osud dvou přátel – herců, kteří jsou úplně odlišní. Jesenius je intelektuál a citlivý. Objevuje se problematika herectví, mravů, války, vztahů k válce.
II. etapa – znamení reportáží
Anna proletářka – socialistický román
Anna přichází z venkova sloužit do Prahy, nejprve ušlápnutá Anna se postupně mění v sebevědomou dívku, zamiluje se do chlapce, který ji přivede do strany.
Cesta za poznáním – přímé reportáže z Ruska, zaměřil se na dělnickou třídu.
Zamřížované zrcadlo – reportáže
Z vězení v Ostravě. Je to napůl zpověď a napůl se zamýšlí nad vinou a trestem
III. etapa
Tvorba 30. let byla inspirována pobytem v Podkarpatské Rusi ve vesnici Koločavě. Byl zde okouzlen překrásnou přírodou, zapůsobila na něj chudoba, národností a náboženská pestrost.
Hory a staletí – publicistické reportáže a črty
Všímá si zde kultury a sociální problematiky této oblasti.
Nikola Šuhaj loupežník - román
Olbrachta inspiroval skutečný osud vojenského zběha na konci první světové války a legenda, lidový mýtus o loupežníkovi Oleksovi Dovlušovi, který bohatým bral a chudým dával. Nikola a jeden voják utekli z války, zastavili se u čarodějnice, u které vypili kouzelný nápoj, který jim dal nezranitelnost, čarodějnice jim chtěla dát své dcery za ženy, a proto utíkají, Nikola se vrátil do Koločavé (v této vesnici se skutečně Nikola Šuhaj narodil), ve vesnici se vše změnilo, proto se dává na zbojnický život, lidé ho považovali za hrdinu. Nakonec ho jeho přátelé pod tlakem odměny zradili a utloukli sekyrou.
Nikola Šuhaj je zde líčen jako jednoznačně kladný hrdina, silný, odvážný, spravedlivý – takováto charakteristika je typická pro lidové vyprávění a pohádky.
Ukázka: Autor líčí kraj jako divoký, krásný, nezničený, kraj hlubokých tichých lesů, zvrásněných hor, všechno působí tajemně mysticky.
Olbracht překomponoval fakta skutečného příběhu o nový umělecký útvar, lidovou pověst o nezranitelném hrdinovi . Dále rozvinul . Dílo připomíná baladu v próze.
Básnický jazyk – je charakteristický nezvyklými slovními spojeními i skladbou vět, i hebrejských slov.
Všímá si i složení obyvatelstva, významnou složku tvořili Židé a ti byli rozděleni. Bohatí x chudí. Olbracht odkrývá pohled na dějiny židů.
Golet v údolí - povídková kniha
Golet = země zaslíbená. Líčí život židovské komunity, kde platí přísná pravidla, obyčeje a zvyky.
Obrazy ze soudobého Ruska - reportáže z pobytu v Rusku
Literatura pro děti (věnuje se jí především v období 2. světové války)
Biblické příběhy - převyprávěl příběhy ze Starého zákona, upravená verze této knihy - Čtení z Bible kralické
Ze starých letopisů - převyprávěné příběhy z české historie
Zázrak s Julčou, O smutných očích Hany Karadžičové
O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách – indické bajky
MARIE PUJMANOVÁ (1893 – 1958)
Narodila se v pražské intelektuální rodině (otec profesor na UK). Provdala se za režiséra Národního divadla. Začínala novinářskou činností, literárními kritikami a eseji.
Povídky z městského sadu – povídková kniha
Lidé na křižovatce – román, 1. díl trilogie
Román je založen na příbězích tří rodin z různých společenských vrstev: Kazmarovi – velkopodnikatel (mezigenerační konflikt otce a dcery), Urbanovi – domovnice (matka se dvěma dospívajícími dětmi přichází do Prahy), Gamzovi (levicově založená rodina, otec je intelektuál - advokát). Jejich osudy se prolínají.
Cílem bylo zachytit českou společnost doby prvních poválečných let až po hospodářskou krizi. Určitá deziluze o baťovském podnikání.
Hra s ohněm – 2. díl trilogie
Sleduje lipský proces s Jiřím Dimitrovem (kvůli zapálení říšského sněmu, zachycuje období Mnichova.
Předtucha - novela
Spíše psychologicky laděný text. Hlavní postava Jarmila - patnáctiletá dívka, líbí se jí devatenáctiletý samotář Toufar. Jarmilina parta jí od něj zrazovala. Jarmile se Toufar líbil, ale stále odmítá pozvání na schůzku – není si jistá. Jarmile se zdál sen, že se rodičům něco stane. Druhého dne rodiče odjíždějí do ciziny. Téhož dne odpoledne se rozhodne jít na první schůzku s Toufarem, ale cestou zaslechne z rádia, že na trati, po které měli jet i její rodiče došlo k nehodě. Na schůzku nedošla, ale běžela domů, s bratrem chtěla jet do Prahy pro pasy a pak do ciziny, ale Cilka (chůva) je od toho zrazovala. Druhý den přišel telegram od rodičů, že ten vlak nestihli a jeli dalším.
KAREL NOVÝ
Vyrůstal v chudých podmínkách v Benešově, spolužák a přítel Vladislava Vančury (Vančurův román Pekař Jan Marhaul byl inspirován tragickým osudem otce Karla Nového)
Železný kruh – románová trilogie
Děj se odehrává na Konopišťském panství, situována do doby před, během a po 1. světové válce.
Rytíři a lapkové – historický román
Protifašistické zaměření, situován do doby husitské - boj českých zemanů proti Rožmberkům.
MARIE MAJEROVÁ (1882 – 1967)
Představitelka socialistické prózy s dělnickou tématikou (ne celé dílo), věnuje se problematice žen.
Vyrůstá na Kladně v proletářském prostředí. V mládí sympatizuje s anarchismem, účastní se dělnického hnutí, přispívá do dělnických časopisů a novin (Rudé právo, časopis Ženské listy, dětský časopis Kohoutek). Členka Sociální demokracie, pak KSČ. Hodně cestovala např. do Itálie, Dalmácie, Sovětského svazu, USA, Číny – odtud píše své reportáže.
1. období tvorby
Píše povídky s tématikou života žen ze střední vrstvy (měšťanské prostředí), žena je líčena jako trpitelka, která snáší různé zlo - nedůstojné postavení žen.
Mučenky (povídka), Povídky z pekla (povídková kniha), Plané milování (povídka),
Panenství (povídka) – Mladá dívka má přítele, který je na smrt nemocný. Nemají peníze na léčení a tak se rozhodne prodat své tělo, aby dostala peníze. Ale nedojde k tomu. Rozmyslí si to a uvědomí si, že by se duševně a mravně zpronevěřila. Když její přítel zemře – má možnost si vzít bohatého muže, ale odmítne ho a rozhodne se pro smrt.
Nejkrásnější svět – román – hrdinka už není klasickou trpitelkou, je samostatnější
2. období tvorby - ve znamení anarchismu
Náměstí republiky – román
O životě francouzských a ruských anarchistů, dospívá k odmítnutí anarchismu.
3. období tvorby - próza socialistická
Siréna - román
Rozsáhlé dílo, vzniku předchází sbírání materiálů a dobových dokumentů.
Líčí osudy dělnické rodiny Hudců od 2. poloviny 19. století do roku 1918 – generační román s prvky kroniky, popisuje rodinu na dobových událostí, zvláštně z dělnického prostředí a hnutí (např. velká stávka v roce 1900). Ústřední postava je Hudcovka – typ silné ženy, která se nevzdává, politicky se uvědomuje. Je kladen důraz na třídní konflikty (mezi lidmi různých společenských vrstev). Zachycuje událost z několika různých pohledů – autorská řeč, vzpomínky postav a autentické texty z novin.
Havířská balada - román
Volné pokračování Sirény. Lidí další osudy Rudolfa Hudce a jeho rodiny od začátku století do 30. let. Hudec se vrací z Porýní zpět do Čech, líčí těžké začátky, nemá práci. Častým motivem je smrt (válka a neštěstí v dole), přesto ale nepůsobí pesimisticky. Hudec jako typický dělník, který nemá práci, zažívá mnohá ponížení, přesto se snaží zachovat si lidskou důstojnost, má rád život, lidi kolem sebe, svou práci, pomáhá mu rodinná soudržnost a dělnická solidarita.
Román má originální kompozici – vícepohledovou.
· vyprávění Rudolfa Hudce
· vyprávění autorky (věcné a nezúčastněné)
· vyprávění manželky Rudolfa – Milky – velmi výrazná a silná žena, dokáže se vyrovnat se vším
Pohled na události není tak třídní jako v Siréně, dívá se na ně z hlediska lidského, nevyznívá tak ideologicky.
Ukázka z 3. části: Manžel Milky nemohl sehnat práci, chodili žebrat, manžel se styděl - potupení, pocit méněcennosti. Jeho žena ho podporuje, hráli na gramofon. Někteří jim něco dali, jiní jimi opovrhovali (pustili na ně psi, na žebráky sváděli lidé své neúspěchy). Poznávají žebrácký svět a jeho solidaritu, předávají si informace. Nakonec ji manžel zakáže chodit s nim, nechce, aby musela žebrat taky a aby ho při žebrání viděla.
Próza pro děti a mládež:
Robinsonka - povídka
Hlavní hrdince umírá matka, zůstává sama s otcem a přebírá všechny její povinnosti. dělá chyby, musí se mnohému naučit, je jako v “ostavení Robinsona” – stále něco nového objevuje.
PSYCHOLOGICKÁ PRÓZA
a) klasická
EGON HOSTOVSKÝ (1908 – 1973)
Žid. Narodil se v Hronově, vystudoval filosofickou fakultu na UK. Většinu života prožil v diplomatických službách ve Francii, USA, Norsku, dvakrát žil v exilu (za války, po r. 1948 definitivně do USA)
Jeho postavy jsou z židovského prostředí, odlišní od ostatních, trpí depresemi, existencionální pocity – nikam nepatří, pocit vykořenění, viny a úzkosti
Ghetto v nich – román, téma emigrace; Listy z vyhnanství – povídková kniha, hlavní hrdinové jsou emigranti
Žhář – román (1935)
Hlavní hrdina Kamil je v období dospívání. Trpí tím, že je ošklivý. Je fixován na svoji matku, má snížené sebevědomí, myslí si, že nic neumí, je citlivý. Zamiluje se do Dory, která přijíždí za jeho sestrou Eliškou. Matka je k nim úplně chladná, žije si ve svém vlastním světě, je podivínská, děti a jejich problémy ji nezajímají. Proto Eliška utíká z domu. Dora svádí a provokuje Kamila, ponižuje ho, chce po něm, aby udělal něco velkého. Ve vesnici vyhoří dům, Kamil toho využívá a píše dva výhružné dopisy, že shoří další domy (ale sám nepodpaluje). Kamil se bojí a svěří se své matce. Matka jím nejprve opovrhuje. Eliška se vrací a matka ji políbí à mění se.
Oheň – symbolizuje strach, hrůzu, vášeň (Kamil a Dora). Strach sbližuje lidi, ale jen na začátku.
BOŽENA BENEŠOVÁ (1873 – 1936)
V povídkách vykreslila postavy mladých lidí, poznávajících s bolestnou deziluzí citovou a mravní prázdnotu a pokrytecké konvence maloměšťáckého prostředí.
Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová
b) psychologická próza se sociálními aspekty
JARMILA GLAZAROVÁ (1901 – 1977)
Pochází z oblasti Trutnovska, provdala se za staršího muže, přesto prožívali harmonický, překrásný vztah, odešla s ním do oblasti Ostravy. Začíná psát až po smrti manžela
Má cit pro sociální problematiku a různé životní problémy, těžký život žen v oblasti Moravskoslezských Beskyd.
Vlčí jáma – psychologický román
Hlavní postavy: Jana - mladá dívka, Klára Rýdlová, Robert Rýdl. Vlčí jámou se rozumí dům, ve kterém Jana žije s pěstouny Robertem a Klárou, Klára je starší než Robert, nechtěla už děti, berou si Janu, aby po nich nedědili manželovi příbuzní, jejich manželství je velice zvláštní, Robert se Kláře velmi podřizuje, Klára je panovačná a zlá žena. Jana si v domě připadá jako ve tmě, po čase se zamiluje do Roberta, který dostává nové místo v Olomouci. V den stěhování umírá Klára a po chvíli i Robert. Jana zůstává opět sama. V románu jde hlavně o popis psychiky postav, pocitů a vztahů.
Advent - román
Odehrává se v době adventu během jednoho dne. O hrdinčině příběhu se dozvídáme formou retrospektivy. Hlavní hrdinka se zabije její milenec při nehodě, se kterým čekala dítě. Stává se svobodnou matkou, což ji vyřazuje na okraj společnosti. Provdává se za majetného statkáře Juru – nebere si ho úplně z lásky, ale chce zajistit synovi Metodovi dobré živobytí. Od začátku ji dával najevo, že není rovnoprávná s ostatními, vzal ji jen na milost. Využívá ji spíše jako obyčejnou služku. Sám má poměr se služebnou Rozinou – měla lepší postavení v rodině než Františka. Metoděj utekl z domova, protože se mu nelíbilo u sedláka, který ho využíval jako čeledína, nakonec se chlapec vrací úplně vyčerpaný. Františka se s ním ocitla na seníku, najednou se ji zdálo, že opět vidí Juru se služebnou, hodila po přeludu lucernu a zapálila seník. Sama se synem uprchla, ale její muž a Rozina uhořeli v domě.
Najdeme zde i lyričtější pasáže – popisuje průběh senoseče a obraz přírody. Užívá zde nářečí v řeči postav a někdy i v autorské řeči.
VÁCLAV ŘEZÁČ (1901 – 1956)
Vlastním jménem Václav Voňavka. Vyrostl v chudé čtvrti Na Františku, nenávidí svého nevlastního otce. Stává se úředníkem, později novinářem a redaktorem Lidových novin.
Tvorba pro děti:
Poplach v kovářské uličce, Kluci, hurá za ním
Čarovné dědictví – alegorická pohádka, skrytým tématem je kolaborace
Tvorba pro dospělé: psychologické romány z doby okupace
Černé světlo – psychologický román
1. díl – Sleduje vývoj hlavního hrdiny Karla - slabé, často nemocné dítě, vychovává ho pouze matka, která žije spíše ve světě románů než ve skutečném životě (podle toho je i vychováván a rozmazlován), Karla ovlivní příhoda, kdy je svědkem jak řezník u nich na dvorku honí potkana a velmi drasticky ho ubije, pak jím zamává Karlovi před nosem, řezník je pro něj ztělesněním síly, kterou on sám nemá, začíná ji nenávidět a postupně proti takto silným lidem začíná bojovat jinými prostředky (podvody, intriky)
2. díl – o několik let později pracuje u svého strýce (hudebního nakladatele), chtěl si vzít jeho dceru (svou sestřenku), ovládnout rodinu a zdědit jejich majetek, jí intrikami pokazí přátelství s chlapcem, vezme si ji, rodina ho však prohlédne. Rozhodne se spáchat sebevraždu, ale jenom se zmrzačí, nakonec jím lidé jako mrzákem opovrhují, dochází k závěru, že měl špatný život.
Ukázka: Karlík má rád svého učitele, je to pro něj vzor, na 1. Apríla předstírá učitel bolest nohy a pošle Karlíka pro komáří sádlo, ten se však vrací s nepořízenou, a když to učiteli vysvětluje, třída i on se mu vysmějí (aprílový žertík), Karla se to velmi dotkne, ztrácí k němu důvěru, utvrdí ho to v jeho podezíravosti a nenávisti vůči dominantním lidem
Svědek – román
Obraz člověka, který s představou, že by mohl ovládat jiné, slídí po tajemství sousedů, podněcuje jejich slabosti a vášně, aby tak zaplnil vlastní samotu.

Rozhraní
Román o vzniku románu, má dvě dějové linie – 1. příběh hlavní postavy (spisovatele); 2. prolínání s osudy literární postavy – románová postava začne ovlivňovat samotného autora a pomáhá mu přemáhat vnitřní slabost.
c) psychologická próza filosoficky laděná
KAREL ČAPEK (1890 – 1938) – noetická trilogie (viz. dále)
RICHARD WEINER
Ovlivněn expresionismem, surrealismem a existencialismem. Typičtí rozpolcení hrdinové, nenormální, zaměřuje se na jejich podvědomí.
JAN WEISS (1892 1972)
Autor psychologicko-fantastických próz založených na prolínání snu a skutečnosti. Dům o tisíci patrech.
LADISLAV KLÍMA
Hlavně filosof, autor řady odborných filosofických spisů a studií, píše i beletrii.
Utrpení knížete Sternenhocha
Hlavní hrdina se pohybuje na hranici šílenosti, svět je líčen jako žalář plný zla, bídy, bojů a pesimismu.
Slavná Nemesis a jiné příběhy
d) psychologická próza s prvky naturalismu
JAROSLAV HAVLÍČEK
Neviditelný - psychologický román
Analýza příslušníka horních vrstev společnosti, který se přes sňatek s bohatou dívkou sice dostává k majetku, ale zároveň do rodiny šílenců (strýc jeho ženy si myslí, že je neviditelný, všichni mu to trpí, jednou znásilní ženu hlavního hrdiny a ta se potom také zblázní). Autorův nejpesimističtější román, vrchol naší meziválečné psychologické prózy.
Petrolejové lampy
Hlavní postava Štěpka Kiliánová, pochází z bohaté rodiny, ale stále se nemůže vdát (i když po tom velmi touží), je výstřední, lidé na maloměstě ji kritizují, nakonec si bere svého bratrance, který ji chce jen kvůli penězům, nestaral se o domácnost, pil, měl syfilis – probudila v sobě životní sílu, vyrovná se s životem, sama se začíná starat o hospodářství. Autor oslavuje životní sílu a vitalitu. Zfilmováno Jurajem Herzem.
Helimadoe
Pět dcer venkovského lékaře se musí starat o dům, vychovává je mimo město. Dora se snaží vymanit z otcova domova a utíká z kouzelníkem. Helimadoe = zkratka z počátečních slabik pěti dívek.
VENKOVSKÁ PRÓZA A RURALISMUS
Venkovská próza se rozvíjí ve 2. polovině 19. století v období realismu, v tomto období pokračují (K. V. Rais, T. Nováková, A. Jirásek, Mrštíkové)
Ruralismus (lat. ruralis = venkovský)
Názorově vyhrazená skupina autorů blízkých agrární straně - vyzdvihovali venkovský život (oproti městskému životu), vztah člověka k půdě, sepjetí člověka s přírodou
JAN VRBA
Pochází z Klenčí pod Čerchovem (Šumava), píše prózu spjatou se Šumavou.
VOJTĚCH MARTÍNEK
Spjat s Ostravskem a jeho venkovem. Autor literárněhistorických studií např. o Petru Bezručovi.
Černá země – trilogie – osudy několika generací na Ostravsku
Kamenný řád – trilogie – osudy několika generací na Ostravsku
FRANTIŠEK KŘELINA
Uplatňuje ruralismus, píše historické prózy a prózy z venkovského prostředí. Jeho tvorba bývá přirovnávána ke Karolíně Světlé – píše také o Podještědí a klade důraz na mravní otázky
Dcera královská – román
Skutečná historická postava z rodu Přemyslovců - sv. Anežka Česká, celý život obětovala charitě
Každý své břímě - román
Lidický farář se dobrovolně spolu s občany Lidic rozhodne jít na smrt (podle skutečné události)
HISTORICKÁ PRÓZA
Rozvíjí se hlavně v období okupace, nepřímé vyjadřování k současnosti = alegorie
JIŘÍ MAŘÁNEK
Volná trilogie “pětilisté růže” - znak Rožmberků
Barbar Vok, Petr Kajícník, Romance o Závišovi - o slavných představitelích Rožmberského rodu
MILOŠ VÁCLAV KRATOCHVÍL
Osamělý rváč - román z doby Rudolfa II.
Král obléká halenu - román o Václavu IV., formou alegorie přibižuje okupační atmosféru osamění, bezmocnosti a marnosti
FRANTIŠEK KUBKA
Karlštejnské vigilie - cyklus novel
Vigilie = den před významným církevním svátkem nebo bohoslužba konající se o tomto svátku
Palečkův úsměv, Palečkův pláč - populární dvoudílný román z doby Jiřího z Poděbrad
FRANTIŠEK KOŽÍK (1909 - 1997 )
Největší z Pierotů - román
Hlavní hrdina Kašpar Deberau [debiró] se narodil v Čechách, odchází v dětství s rodiči do Francie za dob Napoleona. Má několik sourozenců, kteří jsou artisté, ale jemu to nejde, živil se jako šašek, rodina získává angažmá ve známém francouzském divadle, stává se tam z něho uznávaný mim, ožení se s Desireé, žádoucí sebevědomou ženou, opustí ho, navazuje vztah s obyčejnou dívkou Margot, která mu je věrná do jeho smrti. Jeho syn ho následuje v profesi, ale doba cirkusů už pomalu pomíjí.
JAROSLAV DURYCH (1886 – 1962)
Katolický autor, vyznavač a obdivovatel baroka (doba temna)
Bloudění
Tzv. větší valdštejnská trilogie, téma “bloudění” střední Evropy od Bílé hory do smrti Albrechta z Valdštejna, osudy velkého množství historických postav (v popředí příběh španělské katoličky Andělky a českého nekatolíka, emigranta Jiřího, který zosobňuje “bloudění” českých protestantů. Záchranu autor vidí v rekatolizaci (ostatní autoři naopak vidí rekatolizaci negativně, např. Jirásek).
Rekviem
Tzv. menší valdštejnská trilogie, téma třicetileté války - tři povídky z období po pádu Albrechta z Valdštejna, považováno za vrcholné dílo
HUMORISTICKY A SATIRICKY LADĚNÁ PRÓZA
KAREL POLÁČEK (1892 – 1944)
Náš přední humorista. Pochází z židovské rodiny z Rychnova nad Kněžnou. Redaktor Lidových novin, píše soudničky (fejeton na kriminální téma), zakladatel sloupků (vtipné komentáře na aktuální události), významný publicista, novinář, spisovatel a kritik. Umírá v Osvětimi v roce 1944.
1. díla podávající úsměvný pohled na maloměšťáctví:
Typické postavy jsou úředníci, drobní živnostníci, obchodníci; typická témata: každodenní život (rodina, záliby, slabosti).
Muži v ofsajdu – povídka
Líčí osudy fotbalových fanoušků, soupeření Viktorky a Slávie
2. satirické prózy s maloměšťáckou tématikou, úsměvný, ale smutnější pohled
Dům na předměstí - román
Hlavní postavou je strážník Jak Faktor, kterému se podaří sehnat peníze a postaví dům, aby mohl pronajímat byty a vydělávat peníze, to vše v něm vyvolalo vlastnické pudy, ve vlastních očích nabyl na důležitosti a na významu, svým nájemníkům sužuje život, trápí je různými vyhláškami, pronásleduje je a kontroluje, takto despoticky se začal chovat i ve své rodině, což mu vyvolalo řadu problémů.
Michelup a motocykl
Hlavní hrdinou je pan Michelup a jeho rodina, pan Michelup se vyžívá ve výhodných nákupech, nakupuje levně spoustu věcí, které vůbec nepotřebuje, nakonec koupí i motocykl, který začne vnášet do rodiny spoustu zmatku, chce motocykl prodat, ale to mu dělá problémy - příklad jak věci vládnou nad člověkem
3. vyvrcholením Poláčkovy tvorby je nedokončená pentalogie, vyšly pouze 4 díly: Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno
Okresní město – stereotyp na malém městě
Hlavním tématem je život malého města Rychnova nad Kněžnou, před, během a po 1. světové válce, okresní město líčí jako negativní, lidé jsou pohodlní, omezení, do tohoto života zasahuje 1. světová válka (2. díl), ukazuje, jak se lidé dokázali rychle válce podřídit a přizpůsobit se - podvody, rabování. Uplatňuje se tu Poláčkova slovní kritika, mluva odpovídá charakteristice lidí – frázemi vyjadřuje omezenost, nedostatek myšlenek, neumí nic vyjádřit sám; podobné prostředky i v autorské řeči naznačují neměnnost a zatuchlost malého města.
4. Bylo nás pět – nepatří do žádné skupiny
Poláček píše toto dílo v době, kdy čeká na odvezení do koncentračního tábora, přesto knížka působí pohodově, humorně, vrací se do dětství, svět vidí dětskýma očima, hlavní postavou je chlapec Petr Bajza (autobiografická postava, vypravěč), jde o nejrůznější příběhy kluků, kteří procházejí z rozličných společenských vrstev, zvláštní styl vypravování, komika, jazykový humor, obecná čeština
5. díla s židovskou tématikou: Povídky izraelského vyznání (povídková kniha), Židovské anekdoty (sbírka anekdot)
6. publicistická tvorba
35 sloupků - sbírka sloupků
Žurnalistický slovník - motivem je boj proti frázím, předmluvu napsal K. Čapek
EDUARD BASS (1888 – 1946)
Novinář, humorista, spisovatel. Vlastním jménem Eduard Schmidt. Narodil se v rodině pražského obchodníka, sám k tomu říká: “Narodil jsem se s trojím dobrým aspektem, na Nový rok, v neděli a na Malé Straně. V datu byly za sebou tři jedničky a tři osmičky.” Proslavil se jako autor textů v kabaretu Červená sedma a jako konferenciér a novinář Lidových novin.
Rozhlásky – soubor 200 nejlepších rozhlásků, veršované komentáře k aktuálním událostem
Kázáníčka – soubor nejlepších sloupků
Klapzubova jedenáctka – čtení pro děti
Vypráví o světoznámé fotbalové jedenáctce, kterou tvoří 11 synů chudého českého chalupníka, vychovává je ke smyslu pro sportovní čest.
Lidé z maringotek
Tzv. artistický Dekameron. Jedné noci si 10 artistů vypráví 10 milostných příběhů, vyznačuje se shovívavým humorem a smyslem pro tragické stránky života.
Cirkus Humberto – román
Líčí osudy tří generací cirkusu Humberto, životní příběh Václava Karase, který s otcem (zedníkem) hledal práci – vydali se z pošumavské vesnice do ciziny. Byli zaměstnáni u cirkusu Humberto v Hamburku (otec jako hudebník v kapele a stavěč, syn u zvěřince). Vašek jde všemi stupni výcviku v manéži, zvládne brzy krasojízdu a stane se artistou i krotitelem, nakonec sňatkem s dcerou ředitele cirkusu Helenkou Berwitzovou se stane ředitelem cirkusu. Zažívá období slávy i úpadku. Za hospodářské krize rezignuje, prodá cirkus, podřídí se vkusu doby a stane se ředitelem evropsky nejúspěšnějšího pražského varieté. V jeho kariéře pokračuje vnučka jako tanečnice.
LITERATURA S UTOPICKÝMI NÁMĚTY
KAREL ČAPEK (1890 – 1938)
Narodil se v harmonické rodině v Malých Svatoňovicích, měl šťastné dětství, jeho otec byl lékařem, sourozenci - mladší Helena, starší Josef, později se stěhuje do Prahy, získává doktorát z filosofie, umírá uštván pro svá demokratická přesvědčení.
Prozaik, dramatik světového jména, významný novinář (Národní listy, Lidové noviny), velký humanista (sympatizuje s Masarykem, svoboda, demokracie), jeden ze zakladatelů PEN klubu (1921 – Londýn) – klub má prosazovat svobodu projevu, zakládá české centrum tohoto klubu (zrušeno za totality, 1994 obnoveno)
1. období - do r. 1920
a. poznamenáno spolupráci s bratrem Josefem
Krakonošova zahrada - soubor krátkých povídek, téma technické civilizace
Zářivé hlubiny - povídka, inspirována zkázou Titaniku, objevuje se zde nedůvěra v pokrok lidské civilizace
b. pracuje samostatně
Boží muka – soubor filosofických povídek
Nemají příliš děj, řešení záhady, zabývá se smyslem života, jedna z nejznámějších povídek Šlépěj – dva muži vidí uprostřed pole samotnou šlépěj, nemohou pochopit, jak se tam dostala.
Trapné povídky – soubor povídek, rozvinutější děj, podávání výkladu více možností řešení
Loupežník - drama
Drama, je postaveno na střetu konzervativních názorů s radikalismem mladých (mladý muž usiluje o dobře vychovanou dceru z rodiny profesora Mimi, on se jim vůbec nezamlouvá, varují dceru Mimi před zkušeností, protože už jejich starší dcera narazila.
1. období – ve znamení “Člověka a techniky” - 1920 - 1927
Čapek opouští povídky a přesouvá se do románových a dramatických utopií. Hlavní téma: člověk objeví vynález, který jde velmi rychle kupředu, avšak přináší zkázu.
R. U. R. - drama
Čapek vymyslel slovo ROBOT, později všeobecně přejímané po celém světě. Lidstvo vymyslí nový vynález - robota, který se později začíná obracet proti lidem.
Ukázka: Krize nastává, když chce vědec Alkvist pitvat robota Helenu. Robot Primus to nechce připustit, protože mezi nimi vznikla láska. Alkvist je tedy propouští, protože zjišťuje, že mezi dvěma roboty byla nad nenávisti navršena láska a díky ní může být lidstvo zachráněno.
Továrna na absolutno - román
Objev karburátoru, který spaluje hmotu a přitom uvolňuje absolutno, Dochází k obrovské nadprodukci, absolutno ovlivňuje myšlení lidí - dochází k náboženskému fanatismu, konečným důsledkem je válka proti všem.
Věc Makropulos - drama
Čapek přebírá toto téma do Shawova díla Zpět k Methusalemovi. Zabývá se myšlenkou dlouhověkosti a nesmrtelnosti.
Hlavní postava Emilie Makropulová, která je známá herečka, nechce nikdy zemřít, získá tajný recept na prodloužení lidského života, žije již 300 let a je stále přitažlivá, ale dlouhým životem je unavená a vnitřně vyprahlá, když má recept znovu obnovit, tak to neučiní a věnuje ho své známé dívce, která ho spálí.
Ze života hmyzu - komedie
Na hmyzu ukazuje špatné lidské vlastnosti, nejprve vychází jako soubor próz psaných pro noviny.
Krakatit - román
Řeší problém odpovědnosti vědce za jeho vynálezy. Krakatit je třaskavina (podle indické sopky Krakátoa), kterou vynalezne Ing. Prokop, ředitel vojenské továrny chce od Prokopa jeho vynález odkoupit, Prokop se za ním vydává, ale je zajat a pomocí princezny Wille prchá do Itálie, tam se střetává s Daimonem, který kus krakatitu ukradl a hodlá zničit svět, dochází k výbuchu, když Prokop prchá z Itálie, potkává tajemného dědečka, který mu naznačuje, že užitečný čin je mnohem lepší než velký vynález.
2. období - novinářské 1928 – 1933
Píše především články do novin, později byly vydány jako próza, mistr fejetonu a sloupku.
Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy – soubor krátkých povídek
Krátké povídky, ve kterých je řešena zápletka, někdy i kriminální, psány v 1. osobě, každá povídka má jiného vypravěče, Čapek jako zastánce relativismu, který říká, že možnosti poznání jsou omezeny, psáno hovorovým jazykem.
Cestopisy a cestopisné fejetony: Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl, Obrázky z Holandska
Dášenka čili život štěněte – povídková knížka pro ději, na knížce spolupracoval se svým bratrem
Zahradníkův rok - využívá zde svých zálib
Devatero pohádek a jedna od Josefa Čapka nádavkem – pohádky
Kniha apokryfů
Jak se co dělá – přibližuje výrobu novin, filmu, divadlo; používá nadsázek, humorné.
3. období – noetická trilogie 1933 – 1935
Noetika = nauka o poznání. Romány spolu nesouvisí, spojuje je pouze pohled na poznávaného člověka.
Hordubal
Sedlák se vrací z Ameriky s trochou peněz, zjišťuje ale, že ho jeho žena mezitím podváděla s čeledínem, Hordubala to trápí, nedokáže tuto krizi překonat, onemocní a téměř umírá, nakonec je zavražděn. Horduba = citová krize. Má dva hlavní pohledy - očima Hordubala (1. část); očima četníků (2. část), očima soudu(3 část).
Povětroň
V nemocnici leží těžce nemocný (pasažér zříceného letadla), nikdo o něm nic neví, nenašly se žádné dokumenty, jeptiška, jasnovidec a básník se snaží rekonstruovat jeho osud, jejich názory se velmi liší, každý člověk uvažuje jinak. Čapek se zabývá otázkou poznání člověka – je velmi těžké, málokdo se odkryje druhému, jaký skutečně je
Obyčejný život
Bývalý železničář hodnotí svůj život - v podstatě kladně.
4. období - nástup fašismu 1935 - 1938
Čapek vystupuje proti fašismu - neuznával systémy, které své zásady vydávali za absolutní pravdu, shodoval se s T. G. M.
Bílá nemoc - drama
Čapek v této hře varuje před válkou a rozpínavostí fašismu, před jeho skrytým nebezpečím.
V zemi, ve které se válčí, vypuká epidemie, doktor Galén vynalézá lék, ale odmítá léčit bohaté a mocné lidi, dokud vláda nevyhlásí mír (vládnoucí vrstvě to zatím nevadí, protože se domnívají, že jde o nemoc pouze chudých lidí), maršál však nechce ustoupit a válčí dál, hlavní zbrojař Krug je nakažen a chce mír, ale maršál s ním nesouhlasí, jeho dcera jej však nakonec donutí – maršál uzavírá mír, když jde Galén za nemocným Krugem s lékem, je před budovou umačkán zfanatizovaným davem lidí, kteří chtějí válku, lék je rozdupán a Galén umírá.
Hovory s T. G.Masarykem
Některé rozhovory jsou fiktivní. Zachycuje postoj prezidenta republiky k nejrůznějším tématům (politika, kultura, náboženství) a vzpomínky na období jeho života. Čapek se velmi dobře znal s TGM, oba zastávali demokratické postupy.
Válka s mloky - tzv. “román fejeton”
Lidé začnou využívat mloky jako levnou pracovní sílu, což se zanedlouho obrací proti nim.
Více symbolických znaků:
· odlidštění pracujícího člověka
· obraz moderního zmanipulovaného člověka
· rozvoj kapitalismu a jeho možnosti
· motiv nebezpečí fašismu
Utopistický román, satira kapitalistické společnosti.
Matka – drama
Fiktivní rozhovor matky se svým mrtvým manželem a svými třemi syny. Matka ztratila 3 syny, dva z nich Kornel a Petr zemřeli v občanské válce každý na jiné straně, poslední zemřel při překonávání leteckých rekordů.
Konflikt mezi matkou a Tonym, který chce odejít do války a ona mu to nechce dovolit, má strach, že o něj přijde - je pro ni ještě maličký. Konflikt mezi matkou (ženský pohled) a zemřelými (mužský pohled); matka se nemůže s válkou smířit, ale zemřelí chtějí bojovat, aby porazili nepřítele, aby byl mír, jsou s válkou smířeni. Matka se nakonec rozhodne poslat syna do války (když se dozvěděla, že ve válce se střílí do malých bezbranných dětí).
VLADISLAV VANČURA (1891- 1942)
Narodil se v Háji u Opavy. Studoval na umělecko-průmyslové škole, ale potom se dal na medicínu, stal se lékařem ve Zbraslavi. Působil ve spolku Devětsil, byl členem ilegálního odboje, aktivním členem KSČ, za války odsouzen a popraven.
Vančurova žena napsala o jeho životě knihu Dvacet krásných let
Měl v oblibě renesanční autory, byl výborným vypravěčem, užívá archaismy a neologismy.
Pekař Jan Marhoul - román
Hlavní postava pekař je okolím chápán jako dobrý a poctivý člověk, který se snaží ostatním pomoci. Nemá vztah k majetku, stále jenom rozdává a pomalu se dostává na mizinu. Příběh končí jeho smrtí – vina hlavně těch lidí, kteří ho v jeho dobrotě zneužívali.
Pole orná a válečná - román
Vystupuje větší množství postav, má složitější děj. Hlavní postava je zlý vesnický blázen František Řeka – zemědělec, který se dopouští loupeže a vraždy, což vyjde najevo, je odveden na vojnu a ve válce umírá, je pochován jako bezejmenný hrdina. Vančura zde vyslovuje protest proti válce.
Rozmarné léto - novela
Humoristická parodie na maloměšťáky. V malém městečku Krokovy Vary je plovárna Antonína Důry, je špatné počasí, proto je na plovárně pouze major Hugo, abbé Roch a atlet Antonín Důra, do městečka přijíždí kouzelník Arnoštek a jeho chráněnka Anna, která se zalíbí všem 3 mužům, Důrova žena Kateřina se naopak zalíbí Arnoštkovi, která se poté, co přistihne svého manžela na plovárně s Annou, přestěhuje k Arnoštkovi, Hugo a Roch chtějí také strávit večer s Annou, ale Arnoštek už jim to nedovolí a odjede s ní pryč, život se vrací do starých kolejí.
Markéta Lazarová - román
Děj se odehrává ve středověku a je soustředěn na osudy dvou rodin loupeživých rytířů Kozlíka a Lazara, syn Kozlíka Mikoláš unese krásnou dceru Lazarovu Markétu, která byla zaslíbena klášteru, ale do svého únosce se zamilovala, otec se snaží svou dceru dostat zpátky. Mikoláš je popraven a Markéta nosí pod srdcem jeho dítě, Markéta se snaží oba rody usmířit.
Není to historický román, doba není přesně určena (zřejmě ve středověku).
Jazyk: archaický, velmi složitá větná stavba, autor se jako vypravěč obrací i ke čtenáři a říká mu svůj názor.
Útěk do Budína - román
Příběh vysokoškolačky ze současnosti, která se zamiluje do maďarského statkáře a utíkají spolu do Budína, končí tragicky, neboť nejde o pravou lásku, román velmi kritizován pro monumentální psaní
Luk královny Dorotky – soubor 6 povídek s historickou tématikou
Obrazy z dějin národa českého
Napsal pouze 1. díl, měla velký politický a vlastenecký dosah, vychází ze skutečných historických událostí, zdůrazňuje slavnou českou minulost, optimismus, víra v lepší budoucnost.
Kubula a Kuba Kubikula - pro děti
FRANZ KAFKA (1883 - 1924)
Jeho prózy působí velmi ponuře, pesimisticky - odrážejí jeho život, osamělost a pesimismus.
Židovského původu, mluvil německy, po celý život žil v Praze, neměli pro sebe s otcem porozumění. Kafka byl přecitlivělý a umělecky založený. Byl jako právník zaměstnán v dělnické úrazové pojišťovně - velmi to na něj působilo, onemocněl a umřel na tuberkulózu. Žil v době, která byla ztrátou hodnot - válka
Nepřál si, aby byla jeho díla vydána, vydal je jeho přítel Max Brod po Kafkově smrti.
Uplatňuje typického hrdinu: ztroskotance, bez domova, lidé beze jména - neznáme jejich jméno ani minulost. Užívá er-formy, ale líčí prostředí očima hrdiny. Prostředí: není blíže určené, neskutečné, fantastické, ponuré, tajemné.
Amerika, Zámek – romány, Proměna - povídka
Proces - román
Hrdinou je prokurista banky Josef K., v den 30. narozenin je zatčen bez udání důvodu, je pozván k soudu v ponurém činžáku, neví z čeho ho obviňují, snaží se bránit s pomocí advokáta, aniž by pochopil za co a kdo je jeho soudcem je popraven. Tento román předjímá události pozdějšího fašistického a komunistického teroru.
K jeho dílu se hlásí nejrůznější směry a prohlašují ho za svého předchůdce, jeho díla jsou jimi vykládána všemožně.

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6375