Můj splněný sen

„ Mami, kup mi křečka.“ Tak tuhle větu slyšela ode mě mamka poslední tři měsíce každý den. „ Ne.“ Zněla vždy její odpověď. Ale nakonec mi mého zvířecího miláčka koupila.
Stalo se to 21. května, v den mého svátku. Byl víkend a já jsem si ráda přispala. Vzbudilo mě však nějaké škrábání. Nevěděla jsem, co to je. Otevřela jsem oči a dívala se nevěřícně před sebe. Na stole stála klec se spoustou prolézaček a uvnitř poplašeně běhal džungaráček. Okamžitě jsem vyskočila z postele a hnala se ke stolu. Křečík se na mě udiveně podíval a zmizel v domečku. Otevřela jsem dvířka. „ Pojď sem, ty potvůrko!“
Řekla jsem mu a sáhla do jeho pelíšku. „ Au!“ Okamžitě jsem ucukla. Můj miláček mě kousnul do prstu. Usoudila jsem, že má asi hlad. Donesla jsem mu jogurt a nalila ho trošku do žluté mističky. Křeček, kterého jsem pojmenovala Matýsek, Nejdříve vystrčil hlavičku, ale když mě uviděl, zase zalezl. Trochu jsem odstoupila od klece. Matýsek vylezl a s velkou chutí se pustil do jogurtu. Když se nasytil, umyl si čumáček a šel spinkat. Mezitím se probudila mamka a šla se podívat do pokoje, co na dárek říkám. Vrhla jsem se jí kolem krku. Maminka byla ráda, že jsem spokojená. Já jsem byla šťastná, že se mi splnil můj sen.

Tento den začínal jako každý jiný. Spal jsem se svými sourozenci v průhledné sklenici. Když jsme se vzbudili, šli jsme se podívat, co nám připravili dobrého k jídlu. „ Mňam. Čerstvý jetelíček. To je dobrota.“ Říkal jsem si, když jsem si pochutnával na snídani. Najednou ale koukám, někdo sem jde. A sahá do našeho akvárka. Nějaká paní se na mě kouká a druhá mě dává do ošklivé papírové krabice. „ Pomóc.“ Snažím se utéct, ale nejde to. Slečna mě drží pevně. Že bych prokousal krabici? Co to je? Bednička se začala pohybovat ze strany na stranu.
Ocitl jsem se v neznámém prostředí. Byl jsem z toho celý nesvůj. Musel jsem vše prozkoumat. No tak, bude si mě někdo všímat? Musím na sebe upoutat pozornost. Ale jak? Rozkoušu tu divnou hnědou věc, které říkají domeček. Jé, člověk. A jde sem. Honem pryč. Šup, a už jsem byl v hnízdečku. Ten človíček mi sahá do mého pokoje. Ham, a máš to. Kousl jsem ho do prstu. Mohl by mi dát najíst. Co to tu voní? Mňam, jídlo. Honem, než mi to sní. Hmm, to je dobré. Až se najím, půjdu si odpočinout. Myslím, že se mi tu bude líbit.

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=6888