Česká meziválečná poezie a za okupace (hlavní směry a osobnosti)

Česká meziválečná poezie a za okupace (hlavní směry a osobnosti)

Shrnutí o meziválečné poezii (1918-1945)

Meziválečná poezie je jedno z nejplodnějších období české poezie, souvisí s politickým vývojem (vznik samostatného státu), tvůrčím příjímáním nových uměleckých směrů západního světa…

· ve 20. letech nastupuje nová básnická generace, která se sdružila v Devětsilu (Svaz moderní kultury Devětsil)- sdružení levicových avantgardních umělců, hlavními iniciátory byl Vladislav Vančura a Karel Teige, smysl Devětsilu: pořádat kulturní akce, dávat prostor recitaci, divadlu…a kultuře vůbec, název Devětsil- jarní bylina
· 20. léta: proletářská poezie (ideovou inspirací byla východní marxistická filozofie, realistická, revoluční, silně společensky angažovaná, do literatury vnesla sociální motivy); pro většinu básníků znamenala proletářská poezie pouze jednu vývojovou etapu jejich tvorby, např.
J. Wolker: Těžká hodina, J. Seifert: Město v slzách, S. K. Neumann: Rudé zpěvy,
J. Hora: Pracující den, J. Hořejší: Den a noc
· 1924: poetismus (ryze český umělecký směr, reakce na proletářskou poezii- staví se proti její jednostrannosti, hledá nové neotřelé básnické prostředky- asociace: volné přiřazování představ, asonance: shoda samohlásek na konci verše, formy poetismu: hádanky, kaligramy, rébusy, zvýrazňuje krásy světa, ovlivněn evropskou avantgardou, hledá inspiraci v lidové zábavě, v cirku, varieté, ale i v exotice a cestování); V. Nezval: Podivuhodný kouzelník, Abeceda,
J. Seifert: Na vlnách TSF, K. Biebl: S lodí, jež dováží čaj a kávu-prvky exotiky, Nový Ikaros
· 30. léta: surrealismus (1934)- opíral se o psychoanalýzu Sigmunda Freuda, hlavní pojmy: nevědomost, automatický text, surrealistický objekt, V. Nezval: Žena v množném čísle (Košile)
· mimo hlavní proud literatury se odvíjí reflexivní, filozofická, meditativní lyrika s motivy bolesti
a smrti: F. Halas, V. Holan, J. Orten + katoličtí autoři (Jan Zahradníček, Bohuslav Reynek)
· osobní lyrika: J. Seifert ( ve 30. letech), J. Hora (Struny ve větru)
· od 15. března 1939 probíhá v našich zemích fašistická okupace→na konci 30. let se naše kultura sjednocuje v jednotný protifašistický blok,všichni se přes rozdíly generační i názorové scházejí v myšlence obrany země, vyjadřují nepokořenou hrdost a odhodlání vytrvat v bojiŢ vlastenecká lyrika, sílí vztah k domovu; např. F. Halas: Torzo naděje, J. Hora: Jan Houslista,
V. Nezval: Matka naděje, J. Seifert: Zhasněte světla, V. Holan: Září 1938
· za války: za ztížených podmínekŢ tyto motivy: obraz Prahy (J. Seifert), dětství
(F. Hrubín, F. Halas), tradice ( J. Seifert: Vějíř Boženy Němcové, F. Halas: Naše paní
Božena Němcová)
· významní překladatelé: J. Hořejší, J. Hora, V. Nezval, V. Holan



Jednotlivé osobnosti:

Jiří Wolker (1900-1924)

Epitaf: Zde leží Jiří Wolker, básník jež miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
dřív než moh srdce k boji vytasit,
zemřel, mlád dvacet čtyři let.

- prostějovský rodák, zemřel na tuberkulózu ve věku 24 let, literatura plná víry v dobro, v možnost vykoupení bídy pokorou a láskou, sbratření a rovnost všech lidí, boj o zlidštění světa, především proletářská poezie
- Host do domu- chlapecký pohled na svět, kniha je ovlivněna dobovým vitalismem z konce
1. světové války, báseň Poštovní schránka
- Svatý kopeček- rozměrná báseň, vliv apollinairského pásma (volné přiřazování motivů)
- Těžká hodina- nejznámější sbírka proletářské poezie, sociální balady (Balada o očích topičových, balada o nenarozeném dítěti)- jedná se o epiku
- pohádky- tzv. moderní pohádky se sociálními aspekty, jejich hrdiny jsou prostí současníci, např. O milionáři, který ukradl slunce

Jindřich Hořejší (1886- 1941)

- Hořejšího poezie je blízká odkazu Jiřího Wolkera
- dílo: Den a noc

Stanislav Kostka Neumann (1875- 1947)

- proletářský básník, agitující povaha veršů- sbírka: Rudé zpěvy (patetické básně)
- literární dílo v dalších letech: Láska, Srdce a mračna

Konstantin Biebl (1898- 1951)

- prošel obdobím proletářské poezie, poetismu, surrealismu…
- vnesl do naší literatury především motivy exotiky
- S lodí, jež dováží čaj a kávu, Nový Ikaros- poetismus

Jan Zahradníček (1905- 1960)

- katolický básník, jehož literatura nebyla ovlivněna jakýmkoliv moderním uměleckým směrem, v 50. letech byl odsouzen na 13 let do vězení za vykonstruovanou velezradu- po propuštění na amnestii umírá
- schopnost vytvářet monumentální kosmické obrazy, motiv smrti, snu, bolesti, vliv O. Březiny
- Pokoušení smrti- verše jsou inspirovány bolestí, smrtí, vše je prosyceno touhou po zániku
- Jeřáby
- Znamení moci- vznikla těsně před zahradníčkovým zatčením- je považována za vrchol jeho tvorby, hlavní myšlenka: člověk, lidská duše nemůže přežít bez Boha




Bohuslav Reynek (1892- 1971)

- básník spirituální křesťanské poezie, časté jsou motivy úzkosti, osamění a venkovské přírody
- Pieta, Podzimní motýli

Jiří Orten (1919- 1941)

- básník s tragickým životním osudem, v roce 1941 sražen německou sanitkou a umírá, vyjadřitel úzkosti a samoty člověka v necitelném světě doby okupace, narodil se v židovské rodině v Kutné Hoře, na jeho dílo měl velký vliv František Halas, Cena Jiřího Ortena- mladým umělcům
- základní rysy Ortenovy poezie: všudypřítomný pocit nebezpečí, ohroženosti, tyto úzkosti mají souvislost s životními zkušenostmi, kdy se Žid stal člověkem druhého řádu, mravní čistota
- Čítanka jaro, Cesta k mrazu- pod pseudonymem Karel Jílek
- Jeremiášův pláč, Ohnice- pod pseudonymem Jiří Jakub
- Elegie, Deníky Jiřího Ortena




Josef Hora (1891- 1945)

- velká básnická osobnost české meziválečné literatury, samotná osobnost tohoto spisovatele je velmi rozporuplná- na jedné straně motivy revoluce, na straně druhé touha po klidu a harmonii
- počátky tvorby patří vitalismu, poté proletářské poezii, od poloviny 20. let a ve 30. letech se věnoval reflexivní a meditativní lyrice, na konci 30. let poezii rodné země, v poezii Hory hraje důležitou roli čas
- Strom v květu, Básně- vliv vitalismu
- Pracující den, Srdce a vřava světa- proletářská poezie
- Struny ve větru, Máchovská variace- intimní lyrika
- Jan Houslista- lyrickoepická skladba, obrana lidských a kulturních hodnot ,víra v nesmrtelnost národa
- Domov- motivy vlasti a národa, slavná báseň: Zpěv rodné zemi
- překlady- především ruská literatura- Puškin, Pasternak, Jesenin

František Halas (1901- 1949)

- jeden z nejsložitějších klasiků české poezie, autor subjektivní, meditativní a spirituální linie české poezie→ reflexivní, osobní lyrika, do literatury nevstoupil se svými současníky
(není ovlivněn poetismem)= jeho první sbírky jsou protipólem poetismu, nikdy nepatřil k žádné skupině autorů, dominantní motiv smrti- melancholie, skepse…, základním básnickým prostředkem je metafora, nevyhýbá se ani erotickým motivům
- Kohout plaší smrt, Tvář- zřetelné motivy rozkladu, nicoty a hrůzy z pomíjivosti, životní pocit je blízký máchovskému vidění světa
- Staré ženy- reálné vidění rysů osamělé staré ženy, litanie
- přelomem v jeho tvorbě je rok 1936- poezie se dostává do společenské roviny
- Dokořán- reakce na občanskou válku ve Španělsku
- Torzo naděje- jedna z nejpřesvědčivějších reakcí na období mobilizace a mnichovských událostí
- Naše paní Božena Němcová- trpitelský osud autorky je paralelou osudu národa



Vladimír Holan (1905- 1980)

- jeden z nejpozoruhodnějších básníků české literatury vůbec, někdy nazýván knížetem české poezie
- hlavní rysy Holanovy poezie: básník introvertní a meditativní, zakrytý spirituální svět, kříží slova (např. k sobě se vzdaluji)
- souvisí s ním pojmy: čistá poezie- chce poezii očistit od praktických funkcí, základním tématem této poezie je vnitřní, nezávislý a samostatný duchovní svět člověka; absolutní báseň: báseň, jejíž řeč je nezávislá na pojmové a významové hodnotě slova, vytváří si svůj zcela nový jazyk
- Triumf smrti, Kameni přicházíš…- báseň Modlitba kamene- absolutní báseň
- Září 1938- inspirováno okupací
- Havraním brkem- občanská poezie
- Terezka Planetová- intimní lyrika
- Noc s Hamletem- o mateřské lásce
- po válce: reakce na osvobození- sbírka Rudoarmějci
- překladatelská činnost- přeložil do češtiny kolem 160 autorů ze 16 literatur

Vítězslav Nezval (1900- 1958)

- legenda českého písemnictví, básník, prozaik, dramatik, překladatel, stál u zrodu poetismu i surrealismu
- základní rysy jeho textů: optimismus, imaginace, fantazie, nezkrotná schopnost tvorby asociací, kontakt s moderní evropskou literaturou
- Podivuhodný kouzelník- klíčová báseň poetismu, kouzelníkem je sama poezie
- Pantomima (soubor textů: Abeceda, Panoptikum, Depeše na kolečkách)- ve své době chápány jako manifesty poetismu
- Edison- rozlehlá polytematická poéma- postup appollianirského pásma, oslavuje aktivní činnost, činnost člověka
- Praha s prsty deště, Žena v množném čísle- surrealistické sbírky
- Matka naděje- období okupace
- další Nezvalova tvorba: Manon Lescaut, Valerie a týden divů…

Jaroslav Seifert (1901-1986)

- jedním z největších básníků, velmi rozsáhlé dílo (tvořil dlouhých šest desetiletí)
- nositel Nobelovy ceny za literaturu (1984)
- narodil se v roce 1901 na Žižkově v proletářské rodině (vzpomínka na dětstvíŢ sbírka Maminka)
- znaky Seifertovy literatury: převažuje lyrika (o lásce: k ženě, mamince, Praze- hlavně za okupace); srozumitelný básník; melodické, zpěvné verše (především od 20.let do roku 1945), pravidelný verš, později verš volný


- tvorba se dá rozdělit do několika období:
1. proletářská poezie: více osobní, Samá láska, Město v slzách
2. poetismus: Na vlnách TSF- typické poetistické hříčky
3. 30. léta: celá řada sbírek, typicky poetické (láska a její proměnlivost, pomíjivost)- Jablko z klína, Poštovní holub
4. 1938- 1945 (válečné období): typické motivy- oslava rodné země, vlastenecká lyrika, o Praze; sbírky: Zhasněte světla (vlastenecká lyrika), Světlem oděná (motiv Prahy), Kamenný most, 8 dní (v době, kdy umíral T.G.Masaryk), 1942- Vějíř Boženy Němcové
5. 50. léta: především verše pro děti; Šel malíř chudý do světa (ilustrace M.Alše), Chlapec a hvězdy, Maminka (připomínka domova, dětství; např. První dopis mamince); 1950- Píseň o Viktorce (teskně laděná sbírka)
6. 60. léta: výrazná změna- především ve formě: opouští pravidelný rytmický verš a plynulou melodičnost Ţvolný verš, hovorovost jazyka, poezie se blíží k próze, reflexivní lyrika; Morový sloup, Halleyova kometa, Být básníkem, Deštník z Piccadily
- Seifert byl básníkem lásky k ženě, mamince i Praze

 

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=7236