Saturn

Saturn patří mezi nejkrásnější (viz. oddíl o prstenci) planety sluneční soustavy (SS). Patří mezi tzv.plynné obry.Tyto planety se vyznačují velkou velikostí, hmotností a nízkou hustotou. Nejenom jejich atmosféra je složena z lehkých prvků (jako vodík a hélium). Je z nich složeno i pevné jádro planety, ve kterém jsou v pevném skupenství. Na jádro působí obrovské tlaky.

Saturn je druhá největší planeta SS. Má nejnižší hustotu (je o 30% nižší než hustota vody) ze všech plynných planet SS. Díky své rychlé rotaci je na pólech zploštělý. Je 95krát hmotnější než Země.

Předpokládanou existenci magnetického pole Saturnu prokázala až sonda Pioneer 11. Toto magnetické pole je svým způsobem unikátní - jeho osa totiž téměř přesně souhlasí s rotační osou planety. Toto pole je zhruba tisíckrát silnější než magnetické pole Země, ale dvacetkrát slabší než magnetické pole Jupiteru.

Okolo Saturnu obíhá zřetelný prstenec, který má Saturn největší ze všech planet SS s prstencem. Prstenec tvoří částečky prachu, které se při svých neustálých obězích drtí na stále jemnější prach. Prstenec je tvořen z několika oddělených prstenců (má tak strukturu jako gramofonová deska). Různorodý prstenec tvaruje silná gravitace planety, magnetická pole prachových částic a měnící se gravitační vlivy družic Saturnu. Průměr soustavy prstenců je více než 270 000 km a šířka pásu 65 000 km. .Tloušťka prstence však nepřesahuje 100 m. Uvnitř prstenců lze pozorovat nápadnou tmavou mezeru, která rozděluje prstence na dvě části, vnější - označuje se A, a vnitřní B. Další prstenec je slabší a označuje se C. Mezera, která dělí prstence A a B bývá označována podle prvního pozorovatele jako Cassiniho dělení a lze ji připsat rušivému gravitačnímu působení měsíců Saturnu, hlavně Mimase. Šířka prstence A je 15 700 km, prstence B pak 25 000 km. Jejich vznik zatím také není přesně objasněn. Nejpravděpodobnější je hypotéza, že prstence vznikly rozpadem jednoho z měsíců planety. Jinou možností je předpoklad, že prstence jsou pozůstatkem z doby tvorby měsíců. Vlivem rušivých sil část hmoty nemohla zkondenzovat, zůstala rozptýlena a běhěm dob se zformovala do prstenců. Ovšem doba, kdy vznikaly planety je poměrně dlouhá na to, aby se prstence zachovaly dodnes. Mezi Saturnovými prstenci a některými jeho měsíci je přílivová (slapová) vzájemnost. Některé měsíce, tzv. pastevecké (Atlas, Prometheus a Pandora) jsou jednoznačně významné pro udržení prstenců na jejich místě. Mimas je zřejmě zodpovědný za nepatrné množství materiálu v Cassiniho předělu. Celý systém je velmi složitý a není dosud plně pochopen.

Atmosféra planety je tvořena především vodíkem a héliem. Dále také stopami vody, methanu, amoniaku a ”hornin”. Je podobného složení jakého byla Sluneční mlhovina, ze které vznikla Sluneční soustava. Atmosféra planety se velmi rychle pohybuje (rychlostmi až 1800 km/h). V atmosféře planety probíhají neustále silné elektrické výboje a planeta má také silné magnetické pole. V hloubce asi 500 km se atmosféra zkapalňuje. Jádro planety je tvořeno pevným vodíkem.

Saturn má nejvíce přírodních družic, je jich nejméně 400. Je pojmenováno zatím 18 měsíců. Z těch měsíců, jejichž rotace je známá, se všechny až na Phoebe a Hyperion otáčejí souhlasně. Tři páry, Mimas-Tethys, Enceladus-Dione a Titan-Hyperion jsou navzájem gravitačně interaktivní, což udržuje stabilní poměr mezi jejich oběžnými drahami - oběžná doba měsíce Mimas je přesně poloviční vůči době oběhu Tethys, říká se tedy, že jsou v poměru 1:2; Enceladus-Dione jsou také v poměru 1:2 a Titan-Hyperion jsou v poměru 1:3.

Největší měsíc planety je Titan. Titan oběhne Saturn za 16 dnů ve vzdálenosti 1,2 mil. km. Je velký přibližně jako planeta Merkur. Má hustou atmosféru tvořenou dusíkem a metanem. Tlak na tomto měsíci je o 60% vyšší než na Zemi. Hustota měsíce Rhea napovídá, že je tvořen ledem s malým zastoupením skalnatého povrchu. Na povrchu jsou staré zářezy, které byly vytvořeny při formování sluneční soustavy.

V římské mytologii byl Saturn bohem rolnictví. Jeho řecký protějšek Kronos byl synem Urana a Gai a otcem Dia (neboli Jupitera). Saturn je také kořen anglického slova "Saturday" - sobota; v antickém Římě se vždy v prosinci konaly na jeho počest týdenní slavnosti, tzv. saturnálie.

http://spacelink.msfc.nasa.gov

Maturita.cz - referát (verze pro snadný tisk)
http://www.maturita.cz/referaty/referat.asp?id=986