Hl.strana - Maturitní otázky - Referáty (Moje referáty) - Plesy (Tipy,Firmy) - Vysoké školy - Kurzy - !SHOP!

Saturn

Info - Tisknout - Poslat(@) - Uložit->Moje referáty - Přidat referát

Saturn

Saturn

Obecné vlastnosti:

Střední vzdálenost od Slunce 9,539 AU (1428 mil. km)

Excentricita 0,0557

Doba oběhu 29,458 roku

Doba rotace kolem osy 10 h 14 min

Průměr rovníku 120 660 km

Nejmenší vzdálenost od Země 8,02 AU

Největší vzdálenost od Země 11,09 AU

Úniková rychlost na povrchu planety 36,3 km.s-1

Měsíce planety:

Jméno

Rok nalezení

Vzdálenost

(km)

Oběžná doba

(d)

Průměr

(km)

Objevitel

Pan

Atlas

Prometheus

Pandora

Janus

Epimetheus

Mimas

Enceladus

Tethys

Telesto

Calypso

Dione

S6

Rhea

Titan

Hiperion

Japetus

Phoebe

1990

1980

1980

1980

1966

1966

1789

1789

1684

1980

1980

1684

1980

1672

1655

1848

1671

1898

133 583

137 670

139 350

141 700

151 470

151 420

185 540

238 040

294 670

294 670

294 670

377 420

377 420

527 040

1 221 860

1 481 100

3 561 300

12 954 000

0,575

0,602

0,613

0,629

0,695

0,694

0,942

1,370

1,888

1,888

1,888

2,737

2,737

4,518

15,945

21,277

79,331

550,4

?

?

?

?

?

?

392

500

1 060

?

?

1 120

?

1530

5 150

?

1 460

220

M.R. Showalter

R. Terrile

S. Collins

S. Collins

A. Dollfus

R. Walker

W. Herschel

W. Herschel

G. D. Cassini

B. Smith

B. Smith

G. D. Cassini

?

G. D. Cassini

Ch. Huygens

W. C. Bond

G. D. Cassini

W. H. Pickering

Historie a budoucnost výzkumu:

1610, červenec

Galileo Galilei pozoroval Saturn jako trojitou planetu

1655

Ch. Huygens objevil měsíc Titan

1656

Ch. Huygens rozpoznal podstatu prstence

1671

G. D. Cassini objevil měsíc Japetus

1672

G. D. Cassini objevil měsíc Rhea

1684

G. D. Cassini objevil měsíc Dione a Tethys

1789

W. Herschel zjistil, že Saturn je zploštělý a objevil další dva měsíce Mimas a Enceladus

1837

J. F. Encke objevil mezeru v prstenci A - Enckeovo dělení

1848

W. C. Bond objevil měsíc Hyperion

1875

J. C. Maxwell a S. V. Kovalevska dokázali, že prstence Saturnu nemohou být pevné

1895

J. E. Keeler a A. A. Bělopolskij spektrograficky dokázali, že prstence se skládají z velkého množství částic na drahách kolem Saturnu

1898

W. H. Pickering objevil měsíc Phoebe

1932

T. Dunham objevil metan a čpavek v atmosféře Saturnu

1944

G. P. Kuiper objevil metan v atmosféře Titanu

1966

A. Dollfus objevil měsíc Janus. Znovu byl pozorován až v roce 1980, kdy jeho objevitel spolu s S. Brunierem dokázali, že Janus je shodný s měsícem 1980 S1

1972

podařilo se získat radarové odrazy od prstenců Saturnu

1979, 1. září

k Saturnu se přiblížila sonda Pioneer 11, která objevila prstenec F, další měsíc Saturnu a prokázala magnetické pole planety

1980, 13. listopadu

k Saturnu se přiblížila sonda Voyager 1. Získala převratné poznatky o prstencích planety a poskytla detailní snímky několika měsíců planety. Voyager 1 se zabýval výzkumem Saturnu po dobu asi 100 dní

1981, 24. srpna

Voyager 2 se přiblížil k Saturnu. Doplnil měření sondy Voyager 1 a pokračoval k Uranu a k Neptunu. Obě sondy pořídily více než 62 000 snímků Jupitera, Saturnu a jejich okolí

1986

E. A. Marouf zjistil další měsíce Saturna na základě analýzy rádiových signálů sond Voyager. Dva z nich, 1980 S35 a 1980 S36 obíhají v Cassiniho dělení, třetí v Enckově dělení. Podobných měsíců bude patrně mnohem více. Jejich dráhy jsou nejisté.

2004

K Saturnu dorazí sonda Cassini.

 

 

Saturn patří mezi nejkrásnější (viz. oddíl o prstenci) planety sluneční soustavy (SS). Patří mezi tzv.plynné obry.Tyto planety se vyznačují velkou velikostí, hmotností a nízkou hustotou. Nejenom jejich atmosféra je složena z lehkých prvků (jako vodík a hélium). Je z nich složeno i pevné jádro planety, ve kterém jsou v pevném skupenství. Na jádro působí obrovské tlaky.

Saturn je druhá největší planeta SS. Má nejnižší hustotu (je o 30% nižší než hustota vody) ze všech plynných planet SS. Díky své rychlé rotaci je na pólech zploštělý. Je 95krát hmotnější než Země.

Předpokládanou existenci magnetického pole Saturnu prokázala až sonda Pioneer 11. Toto magnetické pole je svým způsobem unikátní - jeho osa totiž téměř přesně souhlasí s rotační osou planety. Toto pole je zhruba tisíckrát silnější než magnetické pole Země, ale dvacetkrát slabší než magnetické pole Jupiteru.

Okolo Saturnu obíhá zřetelný prstenec, který má Saturn největší ze všech planet SS s prstencem. Prstenec tvoří částečky prachu, které se při svých neustálých obězích drtí na stále jemnější prach. Prstenec je tvořen z několika oddělených prstenců (má tak strukturu jako gramofonová deska). Různorodý prstenec tvaruje silná gravitace planety, magnetická pole prachových částic a měnící se gravitační vlivy družic Saturnu. Průměr soustavy prstenců je více než 270 000 km a šířka pásu 65 000 km. .Tloušťka prstence však nepřesahuje 100 m. Uvnitř prstenců lze pozorovat nápadnou tmavou mezeru, která rozděluje prstence na dvě části, vnější - označuje se A, a vnitřní B. Další prstenec je slabší a označuje se C. Mezera, která dělí prstence A a B bývá označována podle prvního pozorovatele jako Cassiniho dělení a lze ji připsat rušivému gravitačnímu působení měsíců Saturnu, hlavně Mimase. Šířka prstence A je 15 700 km, prstence B pak 25 000 km. Jejich vznik zatím také není přesně objasněn. Nejpravděpodobnější je hypotéza, že prstence vznikly rozpadem jednoho z měsíců planety. Jinou možností je předpoklad, že prstence jsou pozůstatkem z doby tvorby měsíců. Vlivem rušivých sil část hmoty nemohla zkondenzovat, zůstala rozptýlena a běhěm dob se zformovala do prstenců. Ovšem doba, kdy vznikaly planety je poměrně dlouhá na to, aby se prstence zachovaly dodnes. Mezi Saturnovými prstenci a některými jeho měsíci je přílivová (slapová) vzájemnost. Některé měsíce, tzv. pastevecké (Atlas, Prometheus a Pandora) jsou jednoznačně významné pro udržení prstenců na jejich místě. Mimas je zřejmě zodpovědný za nepatrné množství materiálu v Cassiniho předělu. Celý systém je velmi složitý a není dosud plně pochopen.

Atmosféra planety je tvořena především vodíkem a héliem. Dále také stopami vody, methanu, amoniaku a ”hornin”. Je podobného složení jakého byla Sluneční mlhovina, ze které vznikla Sluneční soustava. Atmosféra planety se velmi rychle pohybuje (rychlostmi až 1800 km/h). V atmosféře planety probíhají neustále silné elektrické výboje a planeta má také silné magnetické pole. V hloubce asi 500 km se atmosféra zkapalňuje. Jádro planety je tvořeno pevným vodíkem.

Saturn má nejvíce přírodních družic, je jich nejméně 400. Je pojmenováno zatím 18 měsíců. Z těch měsíců, jejichž rotace je známá, se všechny až na Phoebe a Hyperion otáčejí souhlasně. Tři páry, Mimas-Tethys, Enceladus-Dione a Titan-Hyperion jsou navzájem gravitačně interaktivní, což udržuje stabilní poměr mezi jejich oběžnými drahami - oběžná doba měsíce Mimas je přesně poloviční vůči době oběhu Tethys, říká se tedy, že jsou v poměru 1:2; Enceladus-Dione jsou také v poměru 1:2 a Titan-Hyperion jsou v poměru 1:3.

Největší měsíc planety je Titan. Titan oběhne Saturn za 16 dnů ve vzdálenosti 1,2 mil. km. Je velký přibližně jako planeta Merkur. Má hustou atmosféru tvořenou dusíkem a metanem. Tlak na tomto měsíci je o 60% vyšší než na Zemi. Hustota měsíce Rhea napovídá, že je tvořen ledem s malým zastoupením skalnatého povrchu. Na povrchu jsou staré zářezy, které byly vytvořeny při formování sluneční soustavy.

Okolo Saturnu v letech 1980-81 prolétaly družice Voyager, které o něm přinesly podrobnější poznatky. V roce 2004 okolo něj proletí sonda Cassini.

V římské mytologii byl Saturn bohem rolnictví. Jeho řecký protějšek Kronos byl synem Urana a Gai a otcem Dia (neboli Jupitera). Saturn je také kořen anglického slova "Saturday" - sobota; v antickém Římě se vždy v prosinci konaly na jeho počest týdenní slavnosti, tzv. saturnálie.

 

Zdroje:

Grygar, J., Železný, V., Okna vesmíru dokořan

http://spacelink.msfc.nasa.gov

http://newproducts.jpl.nasa.gov

http://astro.vsb.cz

PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT